Třeboňská rašeliniště
Lokalizace: | 49.010891N 14.95736E |
---|---|
Rozloha: | 1 051,226 ha |
Kategorie: | Mezinárodně významné mokřady |
Typ mokřadu: |
Rákosina, ostřicová louka Rašeliniště a slatiniště Kanál, stoka, příkop |
Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu: | 1993 |
Kritéria zařazení do RS: | 1, 2 |
Stupeň ochrany: | EVL, NPR, PR, PO, CHKO, NPP |
Nadmořská výška: | 408 - 500 m |
Stručná charakteristika
Navzájem nesouvisející přechodová a vrchovištní rašeliniště bez větších vodních ploch porostlá lesem. Centrum tří lokalit (Červené blato, Široké blato a Žofinka) tvoří přirozené, místy až pralesovité porosty borovice blatky s rojovníkem bahenním v podrostu
Geografické a geologické údaje
Geologický podklad Červeného blata a Žofinky tvoří sedimenty senonu, překryté kvarterním rašeliništěm s maximální mocností 6 – 7 m. Pouze v případě Širokého blata tvoří geologický podklad žuly. Rašeliniště jsou lokalizována v mělkých pánvích, zčásti sycená výstupy artézských vod, zčásti srážkami. Na části lokalit je vybudován starý odvodňovací systém, v současné době již nefunkční. Na menší části byla do 1. pol. 20. století prováděna těžba. Na vytěžených plochách rašeliniště regenerují. Výška vodní hladiny je stabilní. Průměrná roční teplota 7,5 º C, úhrnné srážky 650 mm.
Ekologická charakteristika
Nejcennější synuzie jsou reprezentovány společenstvy bezobratlých, vázanými na rojovník bahenní a další charakteristické rostliny rašeliniště. V okrajových partiích přechází blatka v porosty borovice lesní a smrku. Bylinné patro je druhově velmi chudé, s převahou borůvky a brusinky. Mechové patro je tvořeno dominantním rašeliníkem ostrolistým a dalšími druhy rodu rašeliník. Na bývalých vytěžených plochách iniciální rašeliniště s dominantními druhy rodu rašeliník a suchopýr. Rašeliniště Ruda je minerotrofní s většinou plochy původně bez dřevinného pokryvu, nyní zarůstající především vrbou, krušinou a borovicí lesní.
Forma ochrany území
Červené blato a Žofinka jsou chráněny jako přírodní rezervace od roku 1975 (Žofinka) a 1953 (Č. blato). Podle nového zákona č. 114/92 Sb. jsou Červené blato, Žofinka a Ruda chráněny jako NPR a část Rudy od r. 1994 jako PR (Rašeliniště Hovízna). Území jsou prakticky ponechána přirozenému vývoji. Současný stav a stupeň ochrany je vyhovující. Široké blato a Rašeliniště Mirochov (Losí blato) byly na konci roku 1994 vyhlášeny jako PR.
Hlavní lidské aktivity
Území rezervací je většinou ponecháno přirozenému vývoji bez zásahů. Na Červeném blatě turistika na naučné stezce. V okolí intenzivní lesnictví a turistika. V rezervacích s porosty borůvky dochází k nelegálnímu sběru plodů.
Hlavní negativní faktory
Zásadním problémem ke konci 20. století jsou časté přísušky a nežádoucí sukcese rostlin. Negativní vliv imisí patrně minimální, nebyl prokázán. Usychání některých porostů patrně souvisí se zvyšováním vodní hladiny v důsledku zazemnění starých odvodňovacích stok. V okolí intenzivní lesnictví, na ekosystémy lokalit nemá zásadní vliv.
Vodohospodářský význam
Rezervoáry vody, jinak žádný.
Sociální a kulturní význam
Charakteristika flóry a vegetace
Na oligotrofních lesních rašeliništích (Červené blato, Široké blato, Žofinka) jsou dochovány unikátní porosty borovice blatky (as. Pino rotundatae-Sphagnetum) s největšími českými populacemi rojovníku bahenního. Vesměs je zde dochována i charakteristická zonace od blatkových borů přes rašelinné bory s borovicí lesní k podmáčeným smrčinám. Rašeliniště Ruda u Horusického rybníka je naproti tomu nejcennějším minerotrofním rašeliništěm v jihočeském regionu, s reliktními spol. sv. Eriophorion gracilis, Caricion demissae, Sphagno-Caricion canescentis aj. Bylinný podrost mimo jiné: vlochyně bahenní, klikva bahenní, vachta trojlistá, rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá, zábělník bahenní, suchopýr štíhlý, hrotnosemenka bílá, ostřice šlahounovitá, o. plstnatoplodá, o. přioblá, o. mokřadní, tolije bahenní, bublinatka menší, b. prostřední, mechy plstnatec rašelinný, a hedvábitec vlhkomilný aj.
Charakteristika fauny
Rašeliniště jsou osídlena pro střední Evropu zcela unikátními společenstvy blízkými společenstvům mokřadní severské lesotundry. Charakteristická je především fauna tyrfobiontů, řada z nich je řazena mezi glaciální relikty. Vedle tyrfobiontů se zde dále nachází řada druhů s méně úzkou vazbou na rašeliniště - tyrfofilů. Ve všech případech se jedná o zástupce různých skupin bezobratlých, především pavouků, motýlů, brouků atd. Všechny skupiny nejsou ještě dostatečně zpracovány. Významnější druhy bezobratlých: např. píďalky Eupithecia gelidata, Chloroclysta infuscata, Arichanna melanaria, můry Nola aerugula, Autographa buraetica, Lithophane lamda, Celaena haworthii, obaleč Olethreutes lediana, žluťásek borůvkový, pouzdrovníček Coleophora ledi, krasec Phaenops farmaneki bohemica, střevlíčci Nebria rufescens, Patrobus assimilis, Agonum ericeti. Rozsáhlé lesní porosty jsou stanovištěm některých druhů obratlovců, kteří nejsou pochopitelně na ekosystém rašeliniště úzce vázáni jako bezobratlí. Např. hnízdí zde čáp černý, na některých lokalitách snad ještě přežívá tetřev hlušec (Červené blato). Významný je také výskyt losa evropského.
Rekreační využívání
Turistický ruch pouze na naučné stezce Červené blato, rušení cenných ekosystémů minimální. Další lokality jsou fakticky veřejnosti bez přístupu.
Důvody pro zařazení do Ramsarské úmluvy
Jedná se o unikátní ostrovní ekosystémy s výskytem mnoha chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Použito kritérium 2a a 2b.
Podlokality
Kód | Název lokality | Typ mokřadu |
---|---|---|
RS08.01 | Červené blato | 8 |
RS08.02 | Ruda u Horusického rybníka | 7, 8 |
RS08.03 | Široké blato | 8 |
RS08.04 | Žofinka | 8, 11 |
RS08.05 | Rašeliniště Mirochov | 8 |
Přírodní biotopy
Kód biotopu | Název biotopu | Kód typu přírodního stanoviště | Název typu přírodního stanoviště | Rozloha | Relativní rozloha (%) | Kvalita biotopu (1-4) |
---|---|---|---|---|---|---|
L10.4 | Blatkové bory | 91D0 | Rašelinný les | 213,608 ha | 20,32 | 1,39 |
R3.4 | Degradovaná vrchoviště | 7120 | Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) | 43,187 ha | 4,11 | 1,85 |
M1.3 | Eutrofní vegetace bahnitých substrátů | -- | -- | 0,390 ha | 0,04 | 4 |
T5.3 | Kostřavové trávníky písčin | 2330 | Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) | 0,163 ha | 0,02 | 3,11 |
V2B | Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, porosty s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris) | -- | -- | 0,003 ha | -- | 1 |
V3 | Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní | 3160 | Přirozená dystrofní jezera a tůně | 0,290 ha | 0,03 | 1 |
V1C | Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) | 3150 | Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition | 0,035 ha | -- | 1 |
V1F | Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E | 3150 | Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition | 0,072 ha | 0,01 | 1 |
V1G | Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů | -- | -- | 0,155 ha | 0,01 | 2,77 |
V4A | Makrofytní vegetace vodních toků, porosty aktuálně přítomných vodních makrofytů | 3260 | Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion | 0,022 ha | -- | 1 |
T1.1 | Mezofilní ovsíkové louky | 6510 | Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) | 2,606 ha | 0,25 | 2,07 |
M1.6 | Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů | 7140 | Přechodová rašeliniště a třasoviště | 0,176 ha | 0,02 | 1 |
L1 | Mokřadní olšiny | -- | -- | 1,094 ha | 0,1 | 2,33 |
K1 | Mokřadní vrbiny | -- | -- | 13,695 ha | 1,3 | 1,69 |
R3.1 | Otevřená vrchoviště | 7110 | Aktivní vrchoviště | 0,050 ha | -- | 4 |
Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody
Kategorie | Latinský název druhu | Český název druhu |
Kategorie ochrany (Zákon 114/92 Sb.) |
Směrnice o ptácích/ stanovištích |
Červený seznam | Invazivnost (i) | Rok posledního záznamu |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Lišejníky | Lecanora argentata | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2020 |
Lišejníky | Palicella filamentosa | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2021 |
Lišejníky | Calicium glaucellum | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2021 |
Lišejníky | Bryoria fuscescens | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2021 |
Lišejníky | Bacidina assulata | -- | -- | -- | Chybí údaje (DD) | -- | 2021 |
Lišejníky | Absconditella sphagnorum | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2020 |
Lišejníky | Loxospora elatina | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2020 |
Lišejníky | Melanelixia subaurifera | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2021 |
Lišejníky | Micarea elachista | -- | -- | -- | Ohrožený (EN) | -- | 2021 |
Letouni | Myotis mystacinus/brandti | -- | Silně ohrožený | HD IV | -- | -- | 2019 |
Lišejníky | Micarea hedlundii | -- | -- | -- | Ohrožený (EN) | -- | 2021 |
Lišejníky | Micarea nitschkeana | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2021 |
Lišejníky | Micarea viridileprosa | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2021 |
Lišejníky | Mycoblastus alpinus | -- | -- | -- | Ohrožený (EN) | -- | 2021 |
Lišejníky | Ochrolechia microstictoides | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2021 |
Fotografie
Literatura
CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.
HÄRTEL, H.; LONČÁKOVÁ, J.; HOŠEK, M. (eds.) (2009). Mapování biotopů v České republice: Východiska, výsledky, perspektivy. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 196 s., tabulky, mapy, CD-ROM. ISBN 978-80-87051-36-8.
Význačná ukázka dřívějšího ekonomického využívání rašelinných ložisek.