Krkonošská rašeliniště
Lokalizace: | 50.766671N 15.541099E |
---|---|
Rozloha: | 250,692 ha |
Kategorie: | Mezinárodně významné mokřady |
Typ mokřadu: | Rašeliniště a slatiniště |
Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu: | 1993 |
Kritéria zařazení do RS: | 3 |
Stupeň ochrany: | EVL, NP, PO |
Nadmořská výška: | 1150 - 1400 m |
Stručná charakteristika
Rašeliniště subarktického charakteru s kombinací arktických a alpínských prvků a s výskytem ohrožených, reliktních a endemických rostlinných a živočišných druhů, součást arkto-alpínské tundry Krkonoš.
Geografické a geologické údaje
Rašeliniště se rozkládají na granitovém skalním podkladu, na náhorním peneplénu v prostoru zrychlující vrcholové části anemo-orografických systémů. Mocnost humolitu je značně proměnlivá - od několika decimetrů po maximálně 2,8 m. Povrchová morfologie se místy podobá stränge-flarkarovému systému severských rašelinišť s kolky o rozloze až 170 m2.
Ekologická charakteristika
Jde o reliktní ostrovy středoevropské rašeliništní vegetace pozdního glaciálu, modifikované později pronikáním alpských elementů. Tento vývoj dokumentuje na jedné straně značná podobnost s recentními asociacemi evropské Subarktidy, na druhé straně geneze řady endemických společenstev i endemické řasy Corcontochrysis noctivaga. Ve vegetačním pokryvu rašelinišť se prolínají tři fyziognomické jednotky - mechová, bylinná a klečová. Mechová společenstva ze sv. Leuco-Scheuchzerion palustris a Drepanocladion exannulati přecházejí na podélných vyvýšených pruzích do bylinných společenstev sv. Oxycocco-Empetrion hermaphroditi a Caricion fuscae, popř. Nardo-Caricion rigidae. Keřové patro tvoří mozaikové porosty borovice kleče, smíšené s porosty vrby laponské a vrby slezské a s jednotlivými stromovými keři a stromky jeřábu ptačího olysalého, břízy karpatské a smrku ztepilého.
Forma ochrany území
Rašeliniště leží v 1. zóně Krkonošského národního parku a jsou součástí jádrového území EECONET a jádrové zóny bilaterální česko-polské Biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze. Zájmové území programu IBA/BirdLife International, potenciální území pro zařazení do evropské sítě NATURA 2000.
Ochranářské aktivity
Plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo je zpracován pro období 1994-2003, jeho součástí je i management subarktických rašelinišť, zaměřený především na regulaci turistiky, úpravy turistických chodníků a eliminaci druhotně se šířících invazních allochtonních druhů rostlin.
Hlavní lidské aktivity
Území je využíváno především jako atraktivní cíl turistiky. Přímé hospodářské využívání lokalit není.
Hlavní negativní faktory
Vliv průmyslových emisí, patrný na celých Krkonoších, se na rašeliništích dosud výrazněji neprojevuje, avšak detailní sledování jejich vlivu v prostředí nad horní hranicí lesa neprobíhá. Významné je působení turistických aktivit.
Vodohospodářský význam
Pramenné oblasti Labe a Úpy.
Charakteristika flóry a vegetace
Endemické rostlinné společenstvo Chamaemoro-Pinetum mughi, endemická řasa Corcontochrysis noctivaga. Glaciálně reliktní společenstva sv. Calliergo sarmentosi-Eriophoretum angustifolii, Sphagno lindbergii-Caricetum limosae, Chamaemoro-Empetrum hermaphroditi. Dominantní a charakteristické druhy rostlin: Mechorosty - rašeliník Lindbergův, r. tuhý, bařinatka trsnatá, srpnatka bezkruhá. Vyšší rostliny - ostřice mokřadní, o. zobánkatá, klikva maloplodá, kyhanka sivolistá, suchopýrek trsnatý, suchopýr pochvatý, šicha oboupohlavná, všivec krkonošský, ostružiník moruška.
Charakteristika fauny
Z bezobratlých - pavouci Arctosa alpigena lamperti, Agyneta decora, Bathyphantes setiger a Pardosa saltuaria, plachetnatka Centromerus arcanus, vážky – lesklice horská, vážka čárkovaná, šídlo horské, chrostíci Rhyacophila polonica, Limnephilus coenosus a Ecclisopteryx dalecarlica. Motýli – můry Dasypolia templi a Papestra biren, drobní motýli Elachista kilmunella, Coleophora vacciniella a Chionodes viduella, píďalka Glacies alpinata, z dalších zástupců hmyzu např. pilatka Pachynematus parvilabris, potápník Hydroporus nivalis (glaciální relikt, jediné ověřené naleziště v ČR), střevlíčci Agonum ericeti a Patrobus assimilis. Ptáci – slavík modráček tundrový (celá populace ČR, tj. 25-30 párů), hýl rudý, linduška horská, l. luční. Savci – rejsek horský.
Rekreační využívání
Negativní vliv turistiky (dvě horské chaty a hustá síť turistických cest ovlivňují vegetaci podél turistických chodníků).
Důvody pro zařazení do Ramsarské úmluvy
Komplex hřebenových rašelinišť se vyvinul v extrémně exponovaných podmínkách střední Evropy. Představuje výjimečné biogeografické souostroví, v němž se prolínají reliktní subarktické fenomény s mladšími alpskými elementy. Významná je přítomnost endemického společenstva Chamaemoro-Pinetum mughi.
Podlokality
Kód | Název lokality | Typ mokřadu |
---|---|---|
RS07.01 | Pančavská a Labská louka | 8 |
RS07.02 | Úpské rašeliniště | 8 |
Přírodní biotopy
Kód biotopu | Název biotopu | Kód typu přírodního stanoviště | Název typu přírodního stanoviště | Rozloha | Relativní rozloha (%) | Kvalita biotopu (1-4) |
---|---|---|---|---|---|---|
A6A | Acidofilní vegetace alpínských drolin | 8110 | Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) | 0,094 ha | 0,04 | 1,07 |
A6B | Acidofilní vegetace alpínských skal | 8220 | Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů | 0,054 ha | 0,02 | 1 |
A2.1 | Alpínská vřesoviště | 4060 | Alpínská a boreální vřesoviště | 0,008 ha | -- | 1 |
R3.4 | Degradovaná vrchoviště | 7120 | Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) | 0,224 ha | 0,09 | 2 |
T1.2 | Horské trojštětové louky | 6520 | Horské sečené louky | 0,033 ha | 0,01 | 2 |
L9.1 | Horské třtinové smrčiny | 9410 | Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) | 1,695 ha | 0,68 | 1 |
A7 | Kosodřevina | 4070 | Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) | 63,017 ha | 25,14 | 1,32 |
V1G | Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů | -- | -- | 0,009 ha | -- | 3 |
R3.1 | Otevřená vrchoviště | 7110 | Aktivní vrchoviště | 22,189 ha | 8,85 | 1,02 |
R2.3 | Přechodová rašeliniště | 7140 | Přechodová rašeliniště a třasoviště | 10,915 ha | 4,35 | 1,42 |
L9.2A | Rašelinné smrčiny | 91D0 | Rašelinný les | 2,006 ha | 0,8 | 1 |
A3 | Sněhová vyležiska | 6150 | Silikátové alpínské a boreální trávníky | 0,052 ha | 0,02 | 1 |
A2.2 | Subalpínská brusnicová vegetace | 4060 | Alpínská a boreální vřesoviště | 9,802 ha | 3,91 | 1,03 |
R1.5 | Subalpínská prameniště | -- | -- | 0,000 ha | -- | 1 |
A8.1 | Subalpínské křoviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) | 4080 | Subarktické vrbové křoviny | 0,124 ha | 0,05 | 1 |
Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody
Kategorie | Latinský název druhu | Český název druhu |
Kategorie ochrany (Zákon 114/92 Sb.) |
Směrnice o ptácích/ stanovištích |
Červený seznam | Invazivnost (i) | Rok posledního záznamu |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Brouci | Crenitis punctatostriata | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2023 |
Mechorosty | Orthocaulis atlanticus | -- | -- | -- | Lokálně vyhynulý (RE) | -- | 2021 |
Mechorosty | Sphagnum sp. | -- | -- | HD V | -- | -- | 2016 |
Mechorosty | Sphagnum magellanicum agg. | -- | -- | HD V | -- | -- | 2016 |
Brouci | Ilybius aenescens | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2023 |
Mechorosty | Plagiothecium denticulatum var. obtusifolium | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2015 |
Brouci | Ilybius crassus | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2023 |
Ptáci | Gallinago gallinago | bekasina otavní | Silně ohrožený | -- | Ohrožený (EN) | -- | 2023 |
Cévnaté rostliny | Phleum alpinum | bojínek alpský | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2022 |
Motýli | Lasiocampa quercus | bourovec dubový | -- | -- | Ohrožený (EN) | -- | 2021 |
Ptáci | Saxicola rubetra | bramborníček hnědý | Ohrožený | -- | -- | -- | 2024 |
Ptáci | Saxicola rubicola | bramborníček černohlavý | Ohrožený | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2021 |
Cévnaté rostliny | Betula pubescens subsp. carpatica | bříza karpatská | -- | -- | Chybí údaje (DD) | -- | 2016 |
Cévnaté rostliny | Pilosella aurantiaca | chlupáček oranžový | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2021 |
Cévnaté rostliny | Gentiana asclepiadea | hořec tolitovitý | Ohrožený | -- | -- | -- | 2022 |
Fotografie
Literatura
CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.
HÄRTEL, H.; LONČÁKOVÁ, J.; HOŠEK, M. (eds.) (2009). Mapování biotopů v České republice: Východiska, výsledky, perspektivy. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 196 s., tabulky, mapy, CD-ROM. ISBN 978-80-87051-36-8.