Poodří

Klimatická oblast mírně teplá, podoblast vlhká. Průměrná roční teplota v jižní části (po soutok Odry s Jičínkou) 8°C, v severní části 9°C. Roční úhrn srážek 800 mm. Fytogeografická jednotka: karpatské mezofytikum, fytogeografické okresy: 83. Ostravská pánev a 76. Moravská brána. Geomorfologické začlenění – území leží v provincii Západní Karpaty, subprovincii Vněkarpatských sníženin. Zasahuje geografické celky Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Část území tohoto RS je logickou součástí významného migračního tahu ve směru sever - jih a zároveň významným kontaktním územím, v němž se stýkají podprovincie polonská, hercynská a karpatská. CHKO Poodří leží na rozhraní Českého masívu a Vnějších Západních Karpat. Neogenní výplň sníženiny Moravské brány tvoří miocenní mořské sedimenty vněkarpatské předhlubně (štěrky, písky a vápnité jíly). V nivě jsou zcela překryty pleistocenními zvodnělými štěrky a štěrkopísky a holocenními povodňovými hlínami. Zvýšenou pravobřežní terasu tvoří okraj karpatských příkrovových jednotek – dílčího příkrovu těšínského slezské jednotky v godulském vývoji (flyšové těšínsko-hradišťské souvrství a veřovické vrstvy v jihozápadní části). Výraznější zastoupení mají horniny podslezské jednotky. V jejich nadloží se většinou nacházejí fluviální štěrky, glacilakustrinní písky a jíly a na ně nasedají pleistocenní sprašové hlíny. Půdy jsou převážně nivní, v jižní části především hlinité, na většině ostatního území převážně jílovitohlinité.

Určujícím faktorem ekologické stability je vodní režim řeky Odry s rozsáhlými mělkými povrchovými rozlivy. Velmi cenná jsou přirozená společenstva lužních lesů, společenstva stojatých i tekoucích vod, močály, rákosiny a mokřadní louky různého stupně podmáčení, historické rybniční soustavy s přilehlými mokřady (700 ha rybníků). Nadregionální biocentrum Oderská niva zaujímá celou severní část CHKO Poodří až po Hukovice, nadregionální biokoridor tvoří jižní část nivy Odry v CHKO. Mezinárodně významné ptačí území, bohatá fauna obojživelníků, unikátní rostlinná společenstva stojatých vod. Řeka Odra a navazující lužní ekosystémy představují reprezentativní systém modálního charakteru, jenž představuje unikátní ukázku kontaktního území s plynulou proměnlivostí základních charakteristik ve směru toku řeky Odry (JZ-SV). Proces tvorby a vývoje meandrů je dosud živý a uplatňuje se především při víceletých vodách. Rovněž posouvání meandrů v meandrovém pásu je během jednotlivých let zřetelně patrné.

V Poodří je vyhodnocen územní systém ekologické stability. Nadregionální biocentrum Oderská niva v severní části CHKO představuje pouze mokřadní ekosystémy o ploše 3 664 ha. Z toho 3 221 ha leží v CHKO Poodří, 443 ha překračuje hranici CHKO. Nadregionální biokoridor Poodří - jih o výměře 1 018 ha představuje další významnou součást RS Poodří. Důsledná ochrana je zaměřena na zachování a obnovu přirozeného hydrologického režimu řeky Odry, zabezpečení trvalé existence všech vodních ploch v území, zatravnění rozoraných niv a rozšíření lesních porostů. Byly zahájeny revitalizační programy vybraných přítoků Odry a některých malých vodních toků. Plánem péče CHKO jsou stanoveny podmínky pro systém ekologického hospodaření v jednotlivých zónách. V RS Poodří je vyhlášeno 5 zvláště chráněných území: NPR Polanská niva (122,3 ha), PR Polanský les (59,17 ha), PR Kotvice (105,48 ha), PR Koryta (12,93 ha) a PP Pusté nivy (0,74 ha).

Prioritní je vyhlášení dalších připravených návrhů maloplošných chráněných území všech jmenovaných kategorií. Jsou zpracovány požadavky na opětovné zatravnění dosud rozorávaných luk v okrajové zóně záplavového území, obnovu v minulosti zavezených tůní v jižní části CHKO (z části již realizováno), revitalizaci dříve poškozených malých přítoků Odry včetně výsadby doprovodné zeleně. Zpracovány a postupně jsou již realizovány programy k usměrňování turistiky (naučné stezky, cyklistické stezky, nové turistické značky) a rozvoj služeb agroturistiky mimo říční nivu v obcích.

Lesní porosty lužního charakteru jsou bez výrazného hospodářského využití. Na zemědělských pozemcích hospodaření především lukařením. Rybniční soustavy jsou využívány diferencovaně podle zón ochrany v CHKO Poodří. Vodní toky a většinu poříčních tůní obhospodařuje rybářský svaz.

Doznívání dlouhodobých důsledků intenzivní zemědělské výroby minulých desetiletí (místy zbytky smrkových monokultur, přehnojování luk kejdou, bažantnice, obora). Následkem nedořešené zemědělské politiky státu vzrůstá nebezpečí opouštění zemědělských pozemků a zanedbávání luk. Hlavní nebezpečí pro celé území představují neustále oprašované (a vládou podporované) úvahy o výstavbě kanálu Dunaj – Odra – Labe (kterákoliv z variant). Realizace kanálu včetně případné trasy západně hranic CHKO Poodří by měla dalekosáhlé důsledky pro stávající vodní režim území, tj. vysokou rozkolísanost průtoků a záplavy několikrát do roka. Spoutání Odry nebo jejích přítoků vodními nádržemi by způsobilo zánik přirozeného záplavového režimu a rovněž výrazně narušilo dynamický režim podzemních vod. Dalšími negativními faktory jsou možnosti stavby železničních a dálničních koridorů. Blízkost průmyslového centra ohrožuje území nivy tlaky na urbanizaci.

Horní úsek toku Odry na území naší republiky představuje pouhá 4 % povodí této řeky, odvádí však z našeho území 10 % průtoků. Je tedy vodohospodářsky velmi významný. Na Odře dosud nejsou vybudována žádná hydrotechnická zařízení, která by regulovala průtoky. Řeka má proto zachován hydrologicky přirozený charakter a na ni navazující Oderská niva původní režim přirozeného sezónního kolísání podzemních a stojatých povrchových vod v závislosti na srážkách. Řeka Odra svou fungující zachovanou nivou mezi Jeseníkem nad Odrou a Ostravou do značné míry vyrovnává rozlivy poškozených povodí Luhy, Jičínky, Husího potoka, Sedlničky, Bílovky i Lubiny a Ondřejnice. Několikrát ročně dochází v CHKO Poodří k rozsáhlým mělkým povrchovým rozlivům. Jedná se pravděpodobně o poslední rozsáhlé plochy v České republice s přirozeným záplavovým režimem vázaným na klimatické odchylky jednotlivých let. Záplavové území jedno- až dvouletých vod má rozlohu 16 – 20 km2. Díky značné kapacitě říční nivy v CHKO Poodří jsou sníženy průtoky v nižších částech povodí (průmyslové centrum Ostravska, Bohumín atd.). Retenční schopnost údolní nivy Odry se v plné míře projevila při extrémních červencových povodních 1997, kdy zde došlo k zaplavení 54,5 km2 plochy. Chráněná krajinná oblast Poodří tak zachytila více než 89 mil. m3 vody.

Přes značné odlesnění Poodří zůstala v něm zachována architektonicky velmi cenná, typicky parková krajina s bohatstvím luk, slepých ramen, rybníků a tůní s rozptýlenou zelení drobných remízků a význačných solitérních stromů, s druhově pestrými břehovými porosty podél Odry. Krajina je doplněná architekturou rozptýlených vsí až na říčních terasách, s plochami starých zahrad a ovocnými stromy osázených mezí, v široké nivě Odry mezi ostrými svahy kopců a hor Beskyd a mírnými kopečky Oderských vrchů. Území bylo historicky dlouhodobě ovlivňované především obchodními stezkami mezi severem a jihem Evropy, v těsném dosahu ostravské průmyslové aglomerace, přesto zůstal dochován přírodní ráz krajiny. Poskytuje možnost komplexního studia složitých vztahů mezi mokřadními ekosystémy (spolupráce Správy CHKO Poodří s vysokými školami a vědeckými institucemi v regionu). Bezprostřední blízkost harmonické krajiny u průmyslové aglomerace Ostravska podporuje vytváření vztahu obyvatel k přírodě.

Rostlinná společenstva svazů Lemnion minoris, Utricularion vulgaris, Hydrocharition, Nymphaeion albae, Magnopotamion, Parvopotamion, Batrachion aquatilis, Phragmition communis, Oenantion aquaticae, Phalaridion arundinaceae, Sparganio-Glycerion fluitantis, Caricion gracilis, Arrhenatherion, Cynosurion, Alopecurion pratensis, Calthion, Molinion, Salicion triandrae, Salicion eleagno-daphnoidis, Salicion albae, Alnion glutinosae, Salicion cinereae, Alnion incanae, Carpinion, Tilio-Acerion, Fagion, Bidention tripartitae. V území CHKO Poodří bylo prozatím potvrzeno 7 druhů kriticky ohrožených (kotvice plovoucí, lakušník Rionův, l. trojdílný, nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, řečanečka menší, úpor přeslenitý), 4 druhy silně ohrožené (kruštík polabský, leknín bělostný, růžkatec bradavčitý, vstavač mužský) a dalších 10 druhů ohrožených. Mezi další významné druhy patří žabník trávovitý, ž. kopinatý, zdrojovka prameništní, rdest ostrolistý a řečanka pomořská. Mezi silně ohrožené a ohrožené druhy regionu severní Moravy patří dále 28 druhů rostlin opět většinou mokřadních až vlhkých stanovišť.

V Poodří bylo prozatím zjištěno 100 druhů měkkýšů, 150 druhů pavouků, 35 druhů vážek, unikátní je velmi bohatá populace žábronožky sněžní. Mezi nejvýznamnější patří populace raka kamenáče, r. říčního a r. bahenního, z měkkýšů škeble rybničná, z brouků silně ohrožení páchník hnědý a potápník široký. Z celkem 35 zjištěných druhů vážek patří mezi význačné druhy šídlatka brvnatá, š. tmavá, vážka bělořitná, v. jarní a zcela unikátní nález šídlatky velkoskvrnné. Významnými druhy měkkýšů jsou rovněž velevrub tupý, škeble plochá, kružník Rossmasslerův a svinutec kruhovitý. Společenstva ryb mají, přes poměrně intenzivní využívání řeky Odry rybářským svazem, šanci na zachování a rozvoj především s ohledem na zlepšování kvality vod zprovozňováním čistíren v městech i obcích v povodí Odry. Z kriticky ohrožených druhů se vyskytuje mihule potoční, ze silně ohrožených ouklejka pruhovaná, z ohrožených jelec jesen, mník jednovousý, piskoř pruhovaný, střevle potoční a vranka obecná. Obojživelníci jsou v Poodří velmi významnou skupinou živočichů v Poodří a na mnoha lokalitách tvoří velmi bohaté populace. Vyskytuje se blatnice skvrnitá, čolek velký, skokan krátkonohý, s. skřehotavý, dále čolek horský, č. obecný, mlok skvrnitý, oba druhy kuněk. Mezi obratlovci jsou daleko nejlépe známou skupinou ptáci. Území také představuje významnou ptačí tahovou cestu střední Evropou. Na ploše cca 700 ha rybníků se v době migrací zdržuje průměrně 1 000 kachen r. Anas, 1 000 ex. r. Aythya, 1 500 – 2 000 ex. čejky chocholaté, 5 000 – 20 000 racků chechtavých. Mezi nejvýznamnější hnízdící druhy patří kriticky ohrožení bukač velký, bukáček malý, břehouš černoocasý (nejpočetnější populace v ČR), nepravidelně také polák malý. Z druhů silně ohrožených čáp černý, bekasina otavní, pisík obecný, čírka modrá, hohol severní, chřástal kropenatý, konipas luční. Na tahu pravidelně jeřáb popelavý, orel mořský, orlovec říční, koliha velká. Významné jsou i hnízdní kolonie břehule říční. Na území CHKO je celkem 33 hnízd čápa bílého. Ze savců je nejvýznamnější pravidelný výskyt vydry říční, mezi význačné druhy netopýrů patří netopýr parkový, n. černý a n. stromový.

U místního obyvatelstva je velmi rozšířenou aktivitou rekreační rybolov na vodních tocích a poříčních tůních. Turistika (pěší) po stávajících turistických trasách s doplněním jedné podélné celým územím, schválená cyklistická trasa je součástí mezinárodní cyklistické trasy (Rakousko - Morava - Polsko, v její severní části podél Odry až do Štětína). Součástí obou tras budou i naučné stezky. Možnosti soukromého ubytování pro agroturistiku. Vodácké aktivity jsou v území velmi omezené, na vodních plochách rybníků nepřicházejí v úvahu, na řece samotné je lze provozovat pouze při zvýšené hladině vody po jarním tání (počátkem května), bez možnosti táboření v celém území CHKO.

Území je svým charakterem v celém baltickém úmoří jedinečné, splňuje kriteria 1a a 1b.