Litovelské Pomoraví
Lokalizace: | 49.697893N 17.104889E |
---|---|
Rozloha: | 6 194,278 ha |
Kategorie: | Mezinárodně významné mokřady |
Typ mokřadu: |
Nivní jezero, mrtvé rameno, tůň Lužní les, olšina či jiné mokřadní lesy Zaplavovaná nebo mokrá louka Jiné vodní a bažinné biotopy Rákosina, ostřicová louka Lom, štěrkovna, pískovna |
Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu: | 1993 |
Kritéria zařazení do RS: | 1, 3 |
Stupeň ochrany: | CHKO, PP, EVL, PO, NPR, PR |
Nadmořská výška: | 215 - 275 m |
Stručná charakteristika
Úzký pás údolní nivy o šířce 0,2 – 4,2 km podél řeky Moravy mezi obcemi Olomouc – Litovel – Mohelnice (střední Morava). Jde o inundační oblast přirozeně tekoucí Moravy, která si uchovává projevy recentní činnosti a vytváří vnitrozemskou deltu v komplexu lužních lesů. Jedná se převážně o říční mokřad s četnými stálými i periodickými tůněmi, rameny řek, přítoky, mokřadními, slatinnými a lučními společenstvy, lužními lesy a množstvím malých i velkých vodních ploch, pískoven, rybníků a odstavených ramen.
Geografické a geologické údaje
Průměrná roční teplota oblasti je 8,5°C, v období vegetačním (duben-září) 15°C. Geomorfologicky patří území do Hornomoravského úvalu - části Středomoravská niva a Třesínským prahem oddělené Mohelnické brázdy. Údolní niva je vyplněna neogenními a kvarterními sedimenty (štěrky, písky a jíly), v Třesínském prahu - devonský vápenec, překrytými jemnozrnnými povodňovými sedimenty. V lesích vyvinuty převážně na živiny bohaté semiglejové půdy s příznivou humifikací. Na slatiništích - rašelinné půdy slatinné. Na lučních společenstvech mezofytního rázu degradované slatinné půdy a oglejené aluviální půdy a gleje. Gleje místy na nepropustných podložích v terénních depresích. Celá oblast vznikla zaklesnutím hornin Českého masivu do hloubky před čelem vrásnicího se Karpatského oblouku.
Ekologická charakteristika
Území je inundačními hrázemi ze dvou třetin odděleno od zemědělsky využívané krajiny. Vodní režim je řízen množstvím vody v Moravě a režimem záplav. Tím je ovlivněna i dynamika sukcesí rostlinných a živočišných společenstev. Lesní společenstva mají přirozenou dřevinnou skladbu, většinou s bohatou etáží keřů a s typickými sezónními aspekty rostlinných společenstev. Převážná část Moravy je v parmovém pásmu, místy podmínky pro rozvoj pásma cejnového.
Forma ochrany území
Celá lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví, nejcennější části jsou chráněny jako NPR nebo jsou k ochraně navrhovány.
Hlavní lidské aktivity
Intenzivní zemědělství, lesnictví, rekreace (turistika, lov).
Hlavní negativní faktory
Eutrofizace toků a stojatých vod včetně lokálních zdrojů znečištění v oblasti i v horním úseku toku. Oblast myslivecky intenzivně využívaná (bažant, daněk). Výrazné nebezpečí v případě rozhodnutí o výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Vlivem rozpadu lesních ekosystémů v Jeseníkách a negativních změn vodního režimu v podhůří v uplynulých letech se zvyšuje obsah plavenin v řece Moravě a rozkolísanost jejího toku, včetně snížení minimálních průtoků (vliv na flóru i faunu vázanou na říční tok). Odvodňováním a dílčími regulacemi došlo k poklesu hladiny podzemní vody a následnému úbytku mokřadních biotopů v lese i volné krajině. Došlo k narušení komplexu lesů nadměrnou těžbou a pro chov bažanta, místy změny i ve skladbě dřevin. Ustoupila řada slatinných společenstev s typickými druhy. Negativní změny nejsou již dále očekávány. Problémové otázky související s vodním režimem vytipovány podle lokalit a připraveny k odbornému zpracování (optimální vodní režim některých vysýchajících mokřadů, možnost obnovy zanikajících nebo zaniklých mokřadů). Snaha o obnovu lučních ekosystémů.
Vodohospodářský význam
Průměrné roční srážky činí 578 mm. Evapotranspirace lužního lesa 673 mm. Vláhový deficit oblasti vyrovnávají pravidelné jarní záplavy (vzácně i v jinou roční dobu) a doplňování ze zásob podzemní vody během vegetačního období. V kvarterních sedimentech bohaté zásoby vodárensky využitelné vody. Průměrný průtok v řece Moravě v Olomouci je 15 m3/s. V oblasti je 240 km aktivních říčních toků (250 ha plochy), 100 km periodicky průtočných ramen (do poloviny května), zaplavovaný les (3 500 ha), asi 2 000 tůní, z nich je 100 stálých, prameny (krasové a četné vývěry ve štěrkovém eluviu), 300 ha stojatých vodních ploch, celkem asi 4 125 ha mokřadních biotopů. Oblast výrazně přispívá ke zvyšování vlhkosti okolního aridizovaného území, snižování prašnosti a větrné eroze. Výrazným jevem je sedimentace plavenin v tůních říčního toku i v inundační oblasti, vytváření štěrkových lavic a jesepních pláží.
Sociální a kulturní význam
Charakteristika flóry a vegetace
Vyspělé lužní lesy s převážně přirozenou dřevinnou skladbou. Převládají asociace Querco-Ulmetum, Salici-Populetum, Pado-Alnetum. Nelesní společenstva sv. Phragmition communis, Phalaridion arundinacea, Caricion gracilis, C. fuscae, Molinion coerulae, Alopecurion pratensis, Arrhenatherion (řada z nich zčásti přeměněna v polokulturní louky). Břehová vegetace a společenstva tekoucích vod nedostatečně známa. Ve stojatých vodách společenstva svazu Lemnion minoris, vzácněji Nymphaeion a Potamion. Mezi nejvýznamnější druhy byliny patří úpolín evropský, kosatec sibiřský, cídivka peřestá, vachta trojlistá, zevar nejmenší, pryskyřník veliký, bublinatka obecná, růžkatec bradavčitý, hrachor luční, violka slatinná, kruštík polabský, ostřice trsnatá, o. banátská, o. stinná, o. pašáchor.
Charakteristika fauny
Typická společenstva korýšů jarního aspektu - Lynceus brachyurus, listonoh jarní a žábronožka sněžní. Endemický stygobiontní korýš Parastenocaris moravica, zřejmě i endemická asociace korýšů (studuje se). Měkkýši – svinutec tenký. Typické ornitocenózy vyspělých lužních lesů – hnízdí chřástal vodní, bukáček malý, ledňáček říční, břehule říční, moudivláček lužní, na štěrkových náplavech Moravy kulík říční a pisík obecný, pravděpodobně i chřástal kropenatý. Savci – vydra říční (ojedinělé výskyty). Úspěšně byl reintrodukován bobr evropský. V řece Moravě 28 druhů ryb (250 kg/ha toku). Plazi – želva bahenní (v posledních 40 letech průkazně nedoložena).
Rekreační využívání
Rozvinutá je pěší turistika po vyznačených chodnicích, vodní turistika na řece Moravě, sportovní rybolov, vodní sporty na vymezených částech pískoven (jachting, ap.), připravena je cyklistická naučná stezka, vodácká naučná stezka, v provozu jsou dvě pěší naučné stezky. Využíváno především obyvateli okolních obcí a centrem Olomoucí.
Důvody pro zařazení do Ramsarské úmluvy
Přirozeně meandrující Morava se všemi projevy recentní činnosti vytváří v komplexu lužních lesů s enklávami luk ojedinělou vnitrozemskou říční deltu. V inundačním území je množství trvalých i periodických vodních ploch a mokřadů hlavně slatinného typu. Území krajinotvorně významné, vysoká diverzita krajinných prvků podmiňuje výskyt řady vzácných rostlinných i živočišných druhů a jejich společenstev. Území je velmi cenné pro hnízdění a tah ptáků. Území splňuje kritéria 1a a 1b.
Podlokality
Kód | Název lokality | Typ mokřadu |
---|---|---|
RS05.01 | Hejtmanka | 4 |
RS05.02 | Chomoutovské jezero | 16 |
RS05.03 | Kačení louka | 6, 7 |
RS05.04 | Pískovna Mohelnice | 16 |
RS05.05 | Ramena řeky Moravy | 3 |
RS05.06 | Plané loučky | 3, 4, 5, 7 |
Přírodní biotopy
Kód biotopu | Název biotopu | Kód typu přírodního stanoviště | Název typu přírodního stanoviště | Rozloha | Relativní rozloha (%) | Kvalita biotopu (1-4) |
---|---|---|---|---|---|---|
L6.5B | Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa) | -- | -- | 0,312 ha | 0,01 | 2 |
T1.4 | Aluviální psárkové louky | -- | -- | 175,807 ha | 2,84 | 2,61 |
M6 | Bahnité říční náplavy | 3270 | Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. | 3,879 ha | 0,06 | 1,55 |
M1.3 | Eutrofní vegetace bahnitých substrátů | -- | -- | 3,006 ha | 0,05 | 1,5 |
L3.1 | Hercynské dubohabřiny | 9170 | Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum | 14,704 ha | 0,24 | 1,76 |
S3B | Jeskyně nepřístupné veřejnosti | 8310 | Jeskyně nepřístupné veřejnosti | 0,001 ha | -- | 1 |
L5.1 | Květnaté bučiny | 9130 | Bučiny asociace Asperulo-Fagetum | 0,710 ha | 0,01 | 1,7 |
V2C | Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, ostatní porosty | -- | -- | 0,187 ha | -- | 2 |
V2B | Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, porosty s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris) | -- | -- | 1,029 ha | 0,02 | 1,76 |
V2A | Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, porosty s dominantními lakušníky | -- | -- | 0,117 ha | -- | 1 |
V1F | Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E | 3150 | Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition | 3,103 ha | 0,05 | 1,91 |
V1G | Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů | -- | -- | 7,938 ha | 0,13 | 3,07 |
V4A | Makrofytní vegetace vodních toků, porosty aktuálně přítomných vodních makrofytů | 3260 | Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion | 0,060 ha | -- | 3 |
V4B | Makrofytní vegetace vodních toků, stanoviště s potenciálním výskytem vodních makrofytů nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým chrakterem koryta | -- | -- | 72,502 ha | 1,17 | 3,03 |
T4.2 | Mezofilní bylinné lemy | -- | -- | 0,003 ha | -- | 4 |
Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody
Kategorie | Latinský název druhu | Český název druhu |
Kategorie ochrany (Zákon 114/92 Sb.) |
Směrnice o ptácích/ stanovištích |
Červený seznam | Invazivnost (i) | Rok posledního záznamu |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Brouci | Tanysphyrus ater | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2021 |
Brouci | Poophagus sisymbrii | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2022 |
Brouci | Pelochares versicolor | -- | -- | -- | Kriticky ohrožený (CR) | -- | 2019 |
Brouci | Peltis ferruginea | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2022 |
Brouci | Perileptus areolatus | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2022 |
Brouci | Philonthus oebalus | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2019 |
Brouci | Phytobaenus amabilis | -- | -- | -- | Ohrožený (EN) | -- | 2021 |
Brouci | Phytobius leucogaster | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2020 |
Lišejníky | Bacidina chloroticula | -- | -- | -- | Chybí údaje (DD) | -- | 2019 |
Brouci | Platydracus fulvipes | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2022 |
Brouci | Platynus krynickii | -- | -- | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2022 |
Brouci | Platyrhinus resinosus | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2019 |
Brouci | Podeonius acuticornis | -- | -- | -- | Kriticky ohrožený (CR) | -- | 2022 |
Brouci | Polydrusus corruscus | -- | -- | -- | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2020 |
Brouci | Porthmidius austriacus | -- | -- | -- | Ohrožený (EN) | -- | 2019 |
Realizované projekty
Název projektu: | Jeden z nejdelších souvisle opevněných úseků řeky Moravy se dočkal revitalizace |
---|---|
Realizátor projektu: | Povodí Moravy, s.p. |
Doba realizace: | od 2013 do 2015 |
Výše podpory: | 4 mil. Kč |
Zdroj: | OPŽP |
Anotace: | Díky projektu vznikly na čtyřkilometrový úseku koryta řeky Moravy poblíž Štěpánova a Horky nad Moravou přirozené meandry s kamennými ostrůvky, výhony a dnovými pásy. Již teď lze na lokalitě sledovat stovky metrů příkrých hlinitých břehů, kde mohou na jaře hnízdit ledňáčci či břehule. Rozlévání vody v přirozených meandrech také podpoří zadržení vody v okolních lužních lesích. Odkaz na článek: http://olomoucko.ochranaprirody.cz/aktuality/revitalizace-moravy-u-stepanova/ |
Fotografie
Literatura
CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.
HÄRTEL, H.; LONČÁKOVÁ, J.; HOŠEK, M. (eds.) (2009). Mapování biotopů v České republice: Východiska, výsledky, perspektivy. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 196 s., tabulky, mapy, CD-ROM. ISBN 978-80-87051-36-8.
Oblast je významná intenzivním zemědělstvím a lesnictvím. Řada kulturních památek (Lichtenštejnské panství, město Litovel na šesti ramenech Moravy, hanácká architektura obcí, vodní stavby).