Lednické rybníky

Lokalita se nachází v Dolnomoravského úvalu v podcelcích Valtická pahorkatina a Dyjsko-moravská niva. Dno je tvořeno hlavně miocenními sedimenty, v malé míře pliocenními štěrky. Území je geomorfologicky vytvořeno tektonickou činností, jak svědčí sirné prameny v Sedleci. Nesytská kotlina je tvořena širokou průlomovou depresí se sklonem Z – V. Soustava Lednických rybníků a rybníky Allahy leží v povodí Včelínku, pravostranného přítoku Dyje. Zámecký rybník je napájen Zámeckou Dyjí, která v minulosti tvořila jedno z ramen vnitrozemské delty řeky Dyje. Z klimatického hlediska patří území do oblasti suché, teplé, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 9°C, srážky kolem 500 mm.

Litorální porosty vázané na mělčí okraje rybníků jsou tvořeny převážně rákosinami. Na přechodových stanovištích mezi vodní hladinou a souší se uplatňují zejména v okolí rybníka Nesyt jedinečná slanomilná společenstva. Okolí rybníků tvořeno převážně agrocénózami. Doprovodná břehová zeleň tvořená kříženci topolů černých, krajinářsky upravenými porosty s převahou listnatých dřevin včetně geograficky nepůvodních a hospodářskými lesními porosty s borovicí lesní a dubem cerem. Na některých rybnících vytvořeny umělé ostrovy. Další mělčiny a obnažené písčiny se objevují přechodně při snížené hladině.

Celá lokalita se nachází v Biosférické rezervaci Dolní Morava. Největší rybníky (Nesyt, Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský a Zámecký) byly v roce 1953 vyhlášeny jako státní přírodní rezervace. V současné době jsou vyhlášeny jako Národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Na všech těchto rybnících byla vyhlášena stejnojmenná ptačí oblast a jsou součástí evropsky významných lokalit Lednické rybníky a Niva Dyje. Lov vodních ptáků zde byl již omezen za doby tehdejších vlastníků, Lichtesteinů. Louky se slanistou vegetací součástí NPR Slanisko u Nesytu.

Na území NPR se hospodaří podle plánu péče. Probíhá zde rybářské hospodaření přizpůsobené potřebám ochrany přírody. Od poloviny 90. let minulého století dochází k návratu k tradičnímu způsobu hospodaření – letnění rybníků. Zamokřené louky jsou sečeny. Na přechodových stanovištích na Slanisku u Nesytu se nově zavádí pastva těžkého dobytka. Na Zámeckém rybníku se v současné době rybníkářsky nehospodaří.

Rybářské hospodaření na rybníkách Allah a soustavě Lednických rybvníků. Rekreace, zejména koupání probíhá na Mlýnském rybníce. V zimě je velmi populární bruslení na Mlýnském rybníce a na Zámeckém rybníce. Z turistika jde zejména o cykloturistiku podél soustavy Lednických rybníků. Pěší turistika se odehrává převážně okolo Zámeckého rybníka a je spojena s návštěvou zámku v Lednici. Vzhledem k atraktivitě Lednicko-valtického areálu lze očekávat růst rekreace a turistiky.

Zvyšování eutrofizace rybníků vlivem intenzivního zemědělství v okolí, svedením všech odpadních vod z ČOV v povodí Včelínku do tohoto toku a vlastním rybářským hospodařením. Negativním faktorem je i vysoké zabahnění rybníků. Negativně na litorálních porostech se projevuje dlouhodobé udržování vysoké vodní hladiny. Na úspěšnosti hnízdění se může negativně projevit plavba rekreačních loděk po rybnících v době hnízdění včetně navštěvování ostrůvků.

Rybníky slouží kromě ochrany přírody k akumulační funkci (rybník Nesyt je největším moravským rybníkem): Částečně jsou rybníky využívány také pro závlahy, avšak většina závlahového systému je v současné době nefunkční.

Území má význam z hlediska produkce ryb, jedná se o jedny z nejproduktivnějších rybníků v ČR. Především se však jedná o obrovský význam kulturní a historický. Území Lednicko-valtického areálu bylo jako druhé území na světě vyhlášeno lokalitou Světového kulturního a přírodního dědictví v kategorii kulturní krajina. Mimořádné jsou i turistické atraktivity (historické památky z doby Lichtensteinů).

Slanisko u Nesytu představuje nejzachovalejší lokalitu halofitních společenstev republikového významu. Vykytuje se zde okolo 40 ohrožených druhů, včetně halofitů, pro které je toto území jednou z posledních recentních lokalit – hvězdnička panonská (Tripolium pannonicum subsp. pannonicum) -Jana Pekárová, 2014, nálezová databáze portálu ISOP, hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora) – Jiří Danihledka, 2004, Česká národní fytocenologická databáze a pampeliška bezarabská (Taraxacum bessarabicum) – Jan Juřica, 2011, nálezová databáze portálu ISOP. Rybníky Allahy představují jedno z posledních refugiií protěže žlutobílé (Pseudognaphalium luteoalbum) – Jiří Danihelka,2002, Ochrana přírody 57. Nejcennějším společenstvem na soustavě Lednických rybníků je společenstvo obnažených den, které se uplatňuje při letnění. V roce 2007 zde byl objeven merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides), který byl do té doby považován za vymizelý -Vojtěch Sedláček, 2007, Česká národní fytocenologická databáze.

Z bezobratlých jsou zastoupena typická společenstva pro stojaté vody panonské provincie. Na mokřadní rákosiny a slanomilnou vegetaci je vázáno velké množství unikátních druhů motýlů. Z  vážek např. šidélko malé (Ischnura pumilio), šídlatka tmavá (Lestes dryas) a vážka bělořitná (Orthetrum albistylum) -Václav Křivan, 2014, nálezová databáze portálu ISOP. Na Zámeckém rybníku známá smíšená kolonie kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) a volavky popelavé (Ardea cynerea), které doplňuje čáp bílý (Ciconia ciconia), kormorán velký (Phalacrocorax carbo) a volavka stříbřitá (Egretta garzetta - Petr Macháček, 2009, Ptáci lednických rybníků; Vlastimil Sajfrt, 2015, in verb. Na rybnících dále hnízdí husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) , sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), moták pochop (Circus aeriginosus), modráček středoevropský (Luscinia svecica). Nepravidelně volavka červená (Ardea purpurea) a bukač velký (Botaurus stellaris) -Petr Macháček, 2009, Ptáci lednických rybníků. Pravidelně protahují: husa velká, polák velký, lžičák pestrý,zrzohlávka rudozobá, rybák černý a bahňáci. Pravidelně zimuje orel mořský – Petr Macháček, 2009, Ptáci lednických rybníků

Na Lednických rybnících probíhá sledování ptáků od roku 1885. Systematické sledování však započalo až v roce 1923. Od této doby zde proběhlo několik výzkumů. Od roku 1994 zde v měsíci červenci probíhá nepřerušená řada odchytu ptáků v rákosinách. Kromě sledování ornitofauny zde probíhá sledování vegetace, monitoring vody a od roku 2015 se sleduje vztah mezi vodním režimem v NPR Slanisko u Nesytu a rybníkem Nesyt.

Velice intenzivní, především v okolí lednického zámku a parku a v okolí Mlýnského rybníka, zejména v návaznosti na autokemp Apollo. Jedná se zejména o koupání a v zimě bruslení, kdy se zejména na Zámecký rybník sjíždí desítky lidí ze širšího okolí.

Lednické rybníky jsou významným hnízdištěm a tahovou zastávkou. Slanisko u Nesytu představuje nejzachovalejší ukázku slanomilných společenstev v republice. Pro zařazení byla použita kritéria 1, 2 a 3.