Novozámecký a Břehyňský rybník

Oba rybníky leží v České křídové tabuli v sosiekoregionech Ralská pahorkatina a Českolipská kotlina. V jejich podloží jsou především kvádrové pískovce středního turonu. Vznik rybníků se datuje do 14. století, kdy byly založeny v místech rašelinných bažin. Klimaticky patří do oblasti mírně teplé, podoblasti mírně vlhké s mírnou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 7 C, průměrné množství srážek 650 mm. Fytogeograficky náleží do mesofytika, charakterizovaného především opadavými lesy, trvalými společenstvy luk, rybničními a bažinnými společenstvy v rybničních pánvích. Zoogeograficky se jedná o zónu listnatých lesů v obvodu středočeských nížin a pahorkatin.

Obě lokality jsou z hlediska vývoje vegetace ponechány již mnoho desetiletí samovolnému vývoji. Na Novozámeckém rybníku, došlo k rozšíření ploch rákosin a vrbových porostů na úkor dříve obhospodařovaných slatinných a rašelinných luk. Důsledkem je změna v druhovém složení ornitofauny (zejména ústup husy velké) a téměř vymizení slatinných druhů rostlin ohrožených v rámci celé ČR. Na Břehyňském rybníku dochází k zarůstání cenných mokřadních a rašelinných luk rákosem, bezkolencem i náletem dřevin. Rybářské hospodaření bylo v minulosti poměrně intenzívní, v současné době jsou vlastní rybníky značně eutrofizovány. To umožnilo na Novozámeckém rybníku rozvoj porostů stulíku žlutého a na Břehyňském rybníku stolístku klasnatého.

Lokalita je součástí národních přírodních rezervací Novozámecký rybník (350 ha, vyhlášeno v roce 1933) a Břehyně-Pecopala (903.5 ha, vyhlášeno v roce 1967). V r. 1994 byla rezervace Břehyně-Pecopala zahrnuta do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy jako jedno ze dvou území v ČR. Novozámecký i Břehyňský rybník jsou součástí připravované NPR Dokeské pískovce a mokřady. V přípravě je rozšíření tohoto mezinárodně významného mokřadu o Jestřebské slatiny a Swamp, včetně severní a jihovýchodní zátoky Máchova jezera. Na Novozámeckém rybníku byla provedena v letech 1997 – 1998 celková revitalizace mokřadu, včetně obnovy historické repliky výpustě a loviště z finančních prostředků ochrany přírody a fondu Ramsarské úmluvy.

V plánu je částečné odbahnění rybníka a vybudování ostrůvků pro ptactvo. Pro zachování lučních ekosystémů bude zvětšena plocha kosených mokřadních luk a rákosin. V plánu je rozšíření rezervace o zbytky mokřadních luk u Jestřebí. Na Břehyňském rybníku probíhá za spolupráce ochrany přírody, AV ČR a Rybářství Doksy omezení porostů stolístku klasnatého s pomocí býložravých ryb za kontrolovaných podmínek. Rybářské hospodaření na rybnících se postupně přizpůsobuje zájmům ochrany přírody.

a) přímo na lokalitách: rybářské hospodaření nyní prováděné podle plánů péče, b) v okolí: především lesnické hospodaření prováděné podle lesních hospodářských plánů zpracovaných za součinnosti se státní ochranou přírody.

Postupné zanášení a zazemňování rybníků, celková eutrofizace způsobená nevhodným rybářským hospodařením v minulosti, splachy z okolních pozemků a vypouštěním splaškových vod do přítoků.

Rybníky s přilehlými mokřady přispívají k příznivému vodnímu režimu krajiny a mají též samočistící funkci.

Produkce ryb je poměrné nízká, na Novozámeckém rybníku se předpokládá roční přírůstek cca 14 tun, na Břehyni 2–4 tun Rybníky leží v blízkosti rekreační oblasti Máchova jezera, mají turistický a kulturně-naučný význam, u Novozámeckého rybníka by měla být vybudována pozorovací věž event. informační středisko. Výpustní zařízení Novozámeckého rybníka bylo v r. 1994 prohlášeno kulturní památkou (ONV Č. Lípa č. 3407/1–3).

Volná vodní hladina Novozámeckého rybníka je osídlena vodními společenstvy s převládajícím stulíkem žlutým a vtroušeným leknínem bělostným, na ni navazují rozsáhlé litorální porosty s převažujícím rákosem, dále se vyskytují podmáčené a rašelinné louky, porosty křovitých vrb a olšiny. Území je v zájmu botaniků již od minulého století, v současné době se na rybníku a okolí vyskytuje okolo 40 druhů ohrožených rostlin, z kriticky ohrožených – kapraď hřebenitá, prstnatec pleťový pozdní, ostřice dvoudomá, hlízovec Loeselův a vrba plazivá (Salix repens s. l.), která zde má pravděpodobně nejbohatší lokalitu v ČR. Na Břehyňském rybníku je uváděno téměř 30 rostlinných asociací, z nichž některá však již vymizela. Nejcennější jsou společenstva rašelinišť, rašelinných borů, mokřadních luk a ostřic. Z četných ohrožených druhů jsou nejvýznamnější – měkkyně bažinná, kapraď hřebenitá, hlízovec Loeselův, prstnatec pleťový pozdní, leknín bělostný, hrotnosemenka bílá, rosnatka okrouhlolistá, rojovník bahenní, kyhanka sivolistá aj. Řasa parožnatka Chara aspera zde má jedinou lokalitu v ČR.

Oba rybníky představují ornitologicky nejhodnotnější území severních Čech a to jak v době hnízdění (jeřáb popelavý – v posledních letech min. 2–3 páry, bukač velký, husa velká, orel mořský, moták lužní, cvrčilka slavíková, sýkořice vousatá), tak v období tahu jako zastávka pro desítky ptačích druhů (zaznamenán výskyt více než 200 druhů). Savci – vydra říční. Obojživelníci – blatnice česneková, ropucha krátkonohá (žije v okolí Břehyňského rybníka), skokan hnědý, s. štíhlý a s. skřehotavý. Bezobratlí: měkkýši – kružník hladký. Faunisticky cenná jsou i přechodová rašeliniště na S a SV břehu rybníka. Byly zde zaznamenány unikátní nálezy pavouků – druhy Theridion conigerum (jediný nález v ČR), Haplodrassus moderatus (jediná lokalita v ČR kromě Šumavy). Břehyňský rybník – pavouci Chryso conigerum, Tibellus maritimus, Gnaphosa nigerrim, Gonatium rubens, Haplodrassus moderatus, Hygrolycosa rubrofasciata, Theonoe minutissima. Hmyz: brouci – střevlíci Patrobus assimilis, Epaphius rivularis, Agonum ericeti, Oodes gracilis, motýli – lokalita je jediným místem výskytu klíněnky Phyllonorycter anderidae v ČR.

Nepředpokládá se. Velmi extenzivně a v rozporu se statutem rezervace je využíván severozápadní břeh rybníka Břehyně.

Použito kritérium 1a,2a,b neboť se jedná o mokřady obývané souborem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.