Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa

RS14
Lokalizace: 50.027776N 12.733552E
Rozloha: 3 202,344 ha
Kategorie: Mezinárodně významné mokřady
Typ mokřadu: Pramen, prameniště
Zaplavovaná nebo mokrá louka
Rašeliniště a slatiniště
Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu: 2012
Kritéria zařazení do RS: 1, 2, 3, 4
Stupeň ochrany: EVL, PP, NPP, PR, NPR, CHKO
Nadmořská výška: 642 - 982 m
Zobrazit lokalitu na mapě
Obrázek mokřadu

Stručná charakteristika

Nelesní mokřady náhorní plošiny Tepelské vrchoviny a Slavkovského lesa na přechodu mezofytika a oreofytika provázané sítí drobných vodotečí. Dnes převážně neobhospodařované plochy, které díky historickému vývoji oblasti v minulosti unikly intenzifikaci zemědělství a masivnějšímu odvodňování. Výjimečnost mokřadů spočívá v jejich návaznosti na unikátní komplex minerálních pramenů (převážně železitých kyselek) a největší hadcové těleso v ČR – Mnichovské hadce.

Geografické a geologické údaje

Podloží jižní poloviny území je tvořeno amfibolity a serpentinity (Mariánskolázeňský metabazitový komplex), v severní části převládají žuly a ruly. Tyto horniny pak překrývají kvartérní fluviální a deluviální sedimenty, rašeliny a slatiny, místy o značné mocnosti (až 6 m). Jedinečným fenoménem oblasti jsou četné minerální prameny, jejichž složení je dáno právě složitou geologickou stavbou území (kyselé žuly a ruly, bazické amfibolity a ultrabazický serpentinit). Vývěry minerálních pramenů jsou vázány na tektonické linie (zlomy a skupiny zlomů), nejčastěji v údolích potoků, která často tyto linie sledují. V mariánskolázeňské oblasti se minerální prameny tvoří v poměrně malých hloubkách (pevné horniny krystalinika); pásmo tvoření se pohybuje v oblasti pouhých 30 - 100 m pod po vrchem. Zdrojem vody jsou srážky spadlé ve Slavkovském lese, vzdálenost mezi infiltrační oblastí a pramennou oblastí je poměrně krátká (kilometry). Oxid uhličitý je naopak magmatického původu (pozůstatek třetihorního vulkanismu) a vystupuje k zemskému povrchu po puklinách z velkých (kilometrových) hloubek podél zlomových linií. Minerální prameny (kyselky) vznikají míšením proudů podzemní vody s vystupujícím plynem; voda tak mění svou hustotu a nejsnazší cestou pak vystupuje k povrchu. Při výstupu kyselky k povrchu dochází vlivem snížení okolního tlaku k uvolňování plynu, který svým tlakem ještě rychlost výstupu urychluje. Minerální prameny v oblasti jsou několikerého typu: vápenato-hořečnato-hydrogenkarbonátové (oblast amfibolitů), sodno-sírano-chloridové (oblast žulových hornin) a hořečnato-hydrogenkarbonátové (oblast serpentinitů). Extrémním případem je kyselka Magnesia, obsahující z kationtů prakticky pouze hořčík, neboť infiltrační oblast, sestupný proud podzemní vody i vlastní výstup kyselky k povrchu se odehrává pouze v hadcích, složených z křemičitanů hořčíku. Kromě těchto tři základních typů zde najdeme i různé typy přechodné, vzniklé bud‘ míšením různých pramenů v oblasti vývěru nebo tím, že voda prostupuje postupně více druhy hornin. Teplota pramenů kolísá v rozmezí několika málo stupňů okolo hodnoty průměrné roční teploty dané oblasti a rovněž jejich vydatnost kolísá v závislosti na množství srážek. Dalším zvláštním fenoménem oblasti jsou tzv. mofety, které vznikají v místech, kde plyn vyvěrá až na zemský povrch bez přítomnosti vody. Nejvýznamnější mofety (se sirnato-uhličitými plyny) se v území nacházejí v PR Smraďoch, PP Sirňák a PR Mokřady pod Vlčkem. Reliéf území je tvořen soustavou mělkých terénních sníženin propojených menšími vodními toky. Jižní polovina území se nachází v západní ploché části Tepelské vrchoviny, severní část na vrcholovém plató centrální části Slavkovského lesa.

Ekologická charakteristika

Nejcennější vegetace je v území tvořena slatinnými až rašelinnými formacemi nelesního charakteru a mokřadními loukami. Vegetace slatinišť náleží do svazů Caricion fuscae (kyselejší půdy) a Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion (bázemi bohatší půdy, serpentinity a amfibolity). Rašeliništní vegetace je soustředěna v severní polovině území (Slavkovský les) a lze ji řadit do svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, většinou se však jedná o přechodné typy s vegetací Caricion fuscae. Výjimkou je Krásenské rašeliniště, jehož severní neodtěžená část představuje velice reprezentativní vrchovištní vegetaci svazu Sphagnion medii. Mokřadní louky náležejí převážně do svazu Calthion (as. Polygono-Trollietum altissimi, Polygono-Cirsietum heterophylli, Polygono-Cirsietum palustris, Angelico-Cirsietum palustris, Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum ), v menší míře pak ke střídavě vlhkým loukám svazu Molinion (Junco effusi-Molinietum caeruleae). Střídavě vlhké louky oblasti Tepelské vrchoviny často tvoří druhově nejpestřejší vegetaci (bez výskytu bezkolence) na přechodu k nevápnitým slatiništím, v oblasti Slavkovského lesa se pak častěji jedná o chudší variantu s dominancí bezkolence - v řadě případů však i přesto s řadou cenných druhů jako hvozdík pyšný nebo hvozdík lesní. Lesní vegetace je zastoupena spíše okrajově, převážně olšovými luhy podsv. Alnenion glutinoso-incanae. Jedinečnou lesní vegetací jsou pak podmáčené smrčiny as. Mastigobryo-Piceetum na úpatí hadcového hřebene s četnými zmokřelými světlinami s bezkolencem a hojným výskytem endemického rožce kuřičkolistého. Prameništní vegetace je zastoupena jen velmi maloplošně, zachovalejší vegetace (např. se zdrojovkou potoční) bývá vyvinuta na vývěrech prostých vod; minerálních prameny jsou často jímány (pařezy, sudy, vrty) a málokdy je v jejich okolí vytvořena specifická vegetace (vzácně např. s bařičkou bahenní). Přesto lze v minerálních pramenech a jejich okolí očekávat unikátní formy organismů – dokladem je např. v nedávné době znovuobjevený druh rozsivky (Pinnularia ferrophila) – Číhanské prameniště a Farská kyselka jsou dvěmi ze tří recentně známých lokalit tohoto druhu na světě.

Ochrana

Celé území se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, převážně ve 2. zóně odstupňované ochrany přírody. Území zahrnuje několik lokalit zařazených do sítě Natura 2000 (evropsky významné lokality) - U bunkru, Krásenské rašeliniště, Upolínová louka – Křížky, Raušenbašská lada, Prameny Teplé, Horní Kramolín, Podhorní louky. Dále se v území nachází 9 maloplošně zvláště chráněných území: PR Rašeliniště u myslivny (28,72 ha), PR Mokřady pod Vlčkem (40,62 ha), PR Vlček (část cca 16 ha), PR Smraďoch (11,14 ha), PR Prameniště Teplé (44,92 ha), NPP Upolínová louka pod Křížky (17,77 ha), NPP Křížky (4,46 ha), PP Sirňák (1,87 ha) a PP Podhorní slatě (17,65 ha).

Ochranářské aktivity

Stávající síť maloplošně zvláště chráněných území se jeví jako dostačující, poslední byla vyhlášena v roce 2007 a 2008 (PR Rašeliniště u myslivny a PP Podhorní slatě); zvažováno je tedy pouze vyhlášení maloplošně zvláště chráněného území v rozsahu stávající Evropsky významné lokality Horní Kramolín. V maloplošně zvláště chráněných územích jsou zpracovány plány péče, podle kterých jsou realizována managementová opatření zahrnující především kosení lučních porostů, vyřezávání stromových náletů a tvorbu hrázek na starých melioračních příkopech. Tato opatření jsou prováděna od konce 90. let 20. století. Kosení je (vzhledem k velkým rozlohám mokřadů a obtížné dostupnosti) prováděno v několikaletých rotačních cyklech (3-4 roky), případně mozaikovitou a pásovou sečí na lokalitách výskytu vzácných druhů bezobratlých. V rámci dotačních zemědělských programů byla orgánem ochrany přírody většina mokřadů v území vymezena jako pomáčené a mokřadní louky vyžadující speciální management (ruční kosení nebo kosení lehkou mechanizací). Do těchto programů se většina zemědělců vzhledem k časové a fyzické náročnosti těchto opatření nepřihlásila, vyplocení těchto mokřadů z komplexů okolních pastvin je však povinností a je v současnosti bezvýhradně dodrženo. Nevelká část území byla pak vymezena jako nevhodná pro realizaci zemědělských opatření a část jako plochy s výskytem bahňáků a chřástalů, na kterých je strojové kosení omezeno na období po 15. srpnu. Nejvýznamnějším ochranářským počinem v území jsou v současné době revitalizační práce v odtěžené části Krásenského rašeliniště, které byly zahájeny na konci roku 2008. Péče o minerální prameny je v současnosti v území zajišťována sporadicky dobrovolnickými aktivitami a nevládními sdruženími.

Hlavní lidské aktivity

Dostupnější části mokřadních luk jsou zemědělsky využívány (strojové kosení a sběr pokosené biomasy), většina mokřadů je však v současné době bez hospodářského využití. Některé minerální prameny jsou jímány a stáčeny (především pramen Grünská kyselka-Magnesia). Lesy – těžba dřeva. Větší rybníky - chov ryb, Podhorní nádrž – zdroj pitné vody. Území je turisticky navštěvováno jen minimálně, výjimkou jsou naučné stezky v PR Smraďoch a v NPP Upolínová louka pod Křížky, kde je však vliv návštěvníků (sešlap vegetace) minimalizován povalovými chodníky.

Hlavní negativní faktory

Absence tradičního zemědělského využívaní nelesních mokřadů – šetrného kosení (ve vhodném období, po částech apod.). Zarůstání náletovými dřevinami. Zemědělské snahy zahrnovat mokřady do okolních zemědělských bloků (především pastvin) za účelem zvětšení výměry dotační plochy. Dodnes přetrvávají negativní zásahy do vodního režimu území prováděné ve 2. pol. 20 stol. Meliorační síť je na většině míst dodnes částečně funkční, a tak jsou alespoň na nejcennějších lokalitách z prostředků Ministerstva životního prostředí prováděny přehrážky zmírňující odtok vody z území. Území je v porovnání s bezprostředním okolí minimálně zasaženo rostlinnými invazemi, především pak invazí bolševníku velkolepého, přesto je invazí bolševníku dotčena část mokřadů jižně od NPP Upolínová louka pod Křížky a bude zde nutné pokračovat v jeho likvidaci.

Vodohospodářský význam

Lokalita je jedním ze dvou hlavních regulátorů vodního režimu celé oblasti, umožňuje dlouhodobé udržení vody v krajině a zajišťuje stabilní vodní bilanci v povodí. Spolu se sousední oblastí (vrchovištní komplex Kladských rašelin) tvoří propojený celek; Kladské rašeliny jsou infiltrační oblastí, mokřady a minerální prameny nelesní části Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny pak oblastí pramennou.

Sociální a kulturní význam

Území je velmi dobře zachovalým souborem přírodních stanovišť dokládající harmonický vývoj vegetace podmíněný dlouhodobým lidským působením, které po staletí ovlivňovalo přírodní procesy zdejší krajiny. Vzhledem k historickým událostem ve 2. polovině 20 stol. bylo území novodobějšími negativními lidskými zásahy ovlivněno jen slabě a je tak velmi dobrou ukázkou harmonického přírodně-kulturního prostředí, tolik charakteristického pro Evropskou přírodu a krajinu. Dochovaný přírodní komplex je navíc unikátní svojí značnou rozlohou a převládajícím typem vegetace, která je dnes ve střední Evropě zastoupena již pouze ostrůvkovitě. Svůj nezastupitelný kulturní význam mají i minerální prameny, novodobé poznatky (nálezy starých osobních předmětů při čištění pramenů) dokládají, že v minulosti byly tyto prameny významnými místy - zdroji pitné vody, kterým byla již tehdy přisuzovány léčebné účinky. Mocné vrstvy slatiny (především ložisko u Číhané) jsou rovněž velmi cenným zdrojem informací pro rekonstrukci holocenního vývoje vegetace a historie osídlení v území, v roce 2008 byly na lokalitě odebrány první sondy pro pylové a makrozbytkové analýzy. V území se nacházejí tři naučné stezky – v NPR Upolínová louka pod Křížky, PR Smraďoch a část okruhu NS Mnichovské hadce věnovaná minerálním pramenům. Město Loket jako vlastník pozemků plánuje vytvoření naučné stezky na Krásenském rašeliništi.

Charakteristika flóry a vegetace

Zpravidla se jedná o sekundární vegetaci vzniklou a závislou na lidské činnosti. Nejcennější plochy jsou od konce 90. let. 20. století v několikaletých cyklech koseny.

Důvody pro zařazení do Ramsarské úmluvy

1, 2, 3, 4

Přírodní biotopy

Kód biotopu Název biotopu Kód typu přírodního stanoviště Název typu přírodního stanoviště Rozloha Relativní rozloha (%) Kvalita biotopu (1-4)
L5.4 Acidofilní bučiny 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 5,111 ha 0,16 2,65
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd -- -- 0,405 ha 0,01 1,01
L10.4 Blatkové bory 91D0 Rašelinný les 101,258 ha 3,16 1,02
L8.1B Boreokontinentální bory, ostatní porosty -- -- 69,130 ha 2,16 1,97
R3.4 Degradovaná vrchoviště 7120 Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 31,908 ha 1 3,72
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů -- -- 2,741 ha 0,09 1,99
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum) -- -- 0,025 ha -- 1
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců -- -- 9,254 ha 0,29 1,83
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců -- -- 2,703 ha 0,08 2,35
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, ostatní porosty -- -- 0,064 ha -- 2
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, porosty s dominantními lakušníky -- -- 34,638 ha 1,08 2
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní 3160 Přirozená dystrofní jezera a tůně 1,280 ha 0,04 3,65
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 1,538 ha 0,05 2
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 4,550 ha 0,14 1,78
V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů -- -- 19,169 ha 0,6 1,72
1 2 3 4 Poslední Zobrazeno: 1 - 15 z 49

Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody

Kategorie Latinský název druhu Český název druhu Kategorie ochrany
(Zákon 114/92 Sb.)
Směrnice o ptácích/
stanovištích
Červený seznam Invazivnost (i) Rok posledního záznamu
Vířníci Keratella serrulata -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2009
Brouci Stenus brevipennis -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2011
Netopýři Myotis mystacinus/brandti -- Silně ohrožený HD IV -- -- 2017
Brouci Timarcha metallica -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2010
Brouci Tanysphyrus ater -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2010
Brouci Tachyporus transversalis -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2011
Brouci Stenus oscillator -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2011
Brouci Stenus nitidiusculus -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2011
Brouci Stenus kiesenwetteri -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2011
Brouci Stenus excubitor -- -- -- Kriticky ohrožený (CR) -- 2011
Brouci Scolytus scolytus -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2016
Mechorosty Sphagnum sp. -- -- HD V -- -- 2015
Brouci Rhinoncus henningsi -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2011
Brouci Quedius boopoides -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2011
Brouci Philonthus nigrita -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2011
1 2 3 4 Poslední Zobrazeno: 1 - 15 z 345

Fotografie

Literatura

CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

HÄRTEL, H.; LONČÁKOVÁ, J.; HOŠEK, M. (eds.) (2009). Mapování biotopů v České republice: Východiska, výsledky, perspektivy. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 196 s., tabulky, mapy, CD-ROM. ISBN 978-80-87051-36-8.