Krkonošská rašeliniště

RS07
Lokalizace: 50.766671N 15.541099E
Rozloha: 250,692 ha
Kategorie: Mezinárodně významné mokřady
Typ mokřadu: Rašeliniště a slatiniště
Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu: 1993
Kritéria zařazení do RS: 3
Stupeň ochrany: PO, EVL, NP
Nadmořská výška: 1150 - 1400 m
Zobrazit lokalitu na mapě
Obrázek mokřadu

Stručná charakteristika

Rašeliniště subarktického charakteru s kombinací arktických a alpínských prvků a s výskytem ohrožených, reliktních a endemických rostlinných a živočišných druhů, součást arkto-alpínské tundry Krkonoš.

Geografické a geologické údaje

Rašeliniště se rozkládají na granitovém skalním podkladu, na náhorním peneplénu v prostoru zrychlující vrcholové části anemo-orografických systémů. Mocnost humolitu je značně proměnlivá - od několika decimetrů po maximálně 2,8 m. Povrchová morfologie se místy podobá stränge-flarkarovému systému severských rašelinišť s kolky o rozloze až 170 m2.

Ekologická charakteristika

Jde o reliktní ostrovy středoevropské rašeliništní vegetace pozdního glaciálu, modifikované později pronikáním alpských elementů. Tento vývoj dokumentuje na jedné straně značná podobnost s recentními asociacemi evropské Subarktidy, na druhé straně geneze řady endemických společenstev i endemické řasy Corcontochrysis noctivaga. Ve vegetačním pokryvu rašelinišť se prolínají tři fyziognomické jednotky - mechová, bylinná a klečová. Mechová společenstva ze sv. Leuco-Scheuchzerion palustris a Drepanocladion exannulati přecházejí na podélných vyvýšených pruzích do bylinných společenstev sv. Oxycocco-Empetrion hermaphroditi a Caricion fuscae, popř. Nardo-Caricion rigidae. Keřové patro tvoří mozaikové porosty borovice kleče, smíšené s porosty vrby laponské a vrby slezské a s jednotlivými stromovými keři a stromky jeřábu ptačího olysalého, břízy karpatské a smrku ztepilého.

Forma ochrany území

Rašeliniště leží v 1. zóně Krkonošského národního parku a jsou součástí jádrového území EECONET a jádrové zóny bilaterální česko-polské Biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze. Zájmové území programu IBA/BirdLife International, potenciální území pro zařazení do evropské sítě NATURA 2000.

Ochranářské aktivity

Plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo je zpracován pro období 1994-2003, jeho součástí je i management subarktických rašelinišť, zaměřený především na regulaci turistiky, úpravy turistických chodníků a eliminaci druhotně se šířících invazních allochtonních druhů rostlin.

Hlavní lidské aktivity

Území je využíváno především jako atraktivní cíl turistiky. Přímé hospodářské využívání lokalit není.

Hlavní negativní faktory

Vliv průmyslových emisí, patrný na celých Krkonoších, se na rašeliništích dosud výrazněji neprojevuje, avšak detailní sledování jejich vlivu v prostředí nad horní hranicí lesa neprobíhá. Významné je působení turistických aktivit.

Vodohospodářský význam

Pramenné oblasti Labe a Úpy.

Charakteristika flóry a vegetace

Endemické rostlinné společenstvo Chamaemoro-Pinetum mughi, endemická řasa Corcontochrysis noctivaga. Glaciálně reliktní společenstva sv. Calliergo sarmentosi-Eriophoretum angustifolii, Sphagno lindbergii-Caricetum limosae, Chamaemoro-Empetrum hermaphroditi. Dominantní a charakteristické druhy rostlin: Mechorosty - rašeliník Lindbergův, r. tuhý, bařinatka trsnatá, srpnatka bezkruhá. Vyšší rostliny - ostřice mokřadní, o. zobánkatá, klikva maloplodá, kyhanka sivolistá, suchopýrek trsnatý, suchopýr pochvatý, šicha oboupohlavná, všivec krkonošský, ostružiník moruška.

Charakteristika fauny

Z bezobratlých - pavouci Arctosa alpigena lamperti, Agyneta decora, Bathyphantes setiger a Pardosa saltuaria, plachetnatka Centromerus arcanus, vážky – lesklice horská, vážka čárkovaná, šídlo horské, chrostíci Rhyacophila polonica, Limnephilus coenosus a Ecclisopteryx dalecarlica. Motýli – můry Dasypolia templi a Papestra biren, drobní motýli Elachista kilmunella, Coleophora vacciniella a Chionodes viduella, píďalka Glacies alpinata, z dalších zástupců hmyzu např. pilatka Pachynematus parvilabris, potápník Hydroporus nivalis (glaciální relikt, jediné ověřené naleziště v ČR), střevlíčci Agonum ericeti a Patrobus assimilis. Ptáci – slavík modráček tundrový (celá populace ČR, tj. 25-30 párů), hýl rudý, linduška horská, l. luční. Savci – rejsek horský.

Rekreační využívání

Negativní vliv turistiky (dvě horské chaty a hustá síť turistických cest ovlivňují vegetaci podél turistických chodníků).

Důvody pro zařazení do Ramsarské úmluvy

Komplex hřebenových rašelinišť se vyvinul v extrémně exponovaných podmínkách střední Evropy. Představuje výjimečné biogeografické souostroví, v němž se prolínají reliktní subarktické fenomény s mladšími alpskými elementy. Významná je přítomnost endemického společenstva Chamaemoro-Pinetum mughi.

Podlokality

Kód Název lokality Typ mokřadu
RS07.01 Pančavská a Labská louka 8
RS07.02 Úpské rašeliniště 8

Přírodní biotopy

Kód biotopu Název biotopu Kód typu přírodního stanoviště Název typu přírodního stanoviště Rozloha Relativní rozloha (%) Kvalita biotopu (1-4)
R1.5 Subalpínská prameniště -- -- 0,000 ha -- 1
A2.1 Alpínská vřesoviště 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 0,008 ha -- 1
V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů -- -- 0,009 ha -- 3
T1.2 Horské trojštětové louky 6520 Horské sečené louky 0,033 ha 0,01 2
A3 Sněhová vyležiska 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky 0,052 ha 0,02 1
A6B Acidofilní vegetace alpínských skal 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0,054 ha 0,02 1
A6A Acidofilní vegetace alpínských drolin 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 0,094 ha 0,04 1,07
A8.1 Subalpínské křoviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) 4080 Subarktické vrbové křoviny 0,124 ha 0,05 1
A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0,176 ha 0,07 1
R3.4 Degradovaná vrchoviště 7120 Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 0,224 ha 0,09 2
T2.1 Subalpínské smilkové trávníky 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0,722 ha 0,29 1,31
L9.1 Horské třtinové smrčiny 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 1,695 ha 0,68 1
L9.2A Rašelinné smrčiny 91D0 Rašelinný les 2,006 ha 0,8 1
R3.3 Vrchovištní šlenky 7110 Aktivní vrchoviště 4,612 ha 1,84 1
A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 9,802 ha 3,91 1,03
1 2 Poslední Zobrazeno: 1 - 15 z 21

Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody

Kategorie Latinský název druhu Český název druhu Kategorie ochrany
(Zákon 114/92 Sb.)
Směrnice o ptácích/
stanovištích
Červený seznam Invazivnost (i) Rok posledního záznamu
Plazi Vipera berus zmije obecná Kriticky ohrožený -- Zranitelný (VU) -- 2019
Cévnaté rostliny Campanula bohemica zvonek český Silně ohrožený HD II, HD IV Zranitelný (VU) -- 2016
Cévnaté rostliny Sagina saginoides úrazník skalní -- -- Zranitelný (VU) -- 2014
Ptáci Acanthis flammea cabaret čečetka tmavá -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2018
Ptáci Ciconia nigra čáp černý Silně ohrožený BD I Zranitelný (VU) -- 2016
Cévnaté rostliny Streptopus amplexifolius čípek objímavý -- -- Zranitelný (VU) -- 2018
Cévnaté rostliny Crocus heuffelianus šafrán karpatský Silně ohrožený -- Ohrožený (EN) -- 2016
Cévnaté rostliny Empetrum hermaphroditum šicha oboupohlavná Ohrožený -- Téměř ohrožený (NT) -- 2014
Cévnaté rostliny Empetrum nigrum šicha černá Silně ohrožený -- Téměř ohrožený (NT) -- 2016
Cévnaté rostliny Crepis conyzifolia škarda velkoúborná -- -- Zranitelný (VU) -- 2014
Vážky Aeshna caerulea šídlo horské -- -- Ohrožený (EN) -- 2019
Vážky Aeshna subarctica šídlo rašelinné Ohrožený -- Ohrožený (EN) -- 2019
Vážky Aeshna juncea šídlo sítinové -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2019
Cévnaté rostliny Rumex alpinus šťovík alpský -- -- -- BL3 2016
Ptáci Lanius collurio ťuhýk obecný Ohrožený BD I Téměř ohrožený (NT) -- 2014
První 8 9 10 11 Zobrazeno: 150 - 165

Fotografie

Literatura

CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

HÄRTEL, H.; LONČÁKOVÁ, J.; HOŠEK, M. (eds.) (2009). Mapování biotopů v České republice: Východiska, výsledky, perspektivy. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 196 s., tabulky, mapy, CD-ROM. ISBN 978-80-87051-36-8.