Litovelské Pomoraví

RS05
Lokalizace: 49.697893N 17.104889E
Rozloha: 6 194,278 ha
Kategorie: Mezinárodně významné mokřady
Typ mokřadu: Nivní jezero, mrtvé rameno, tůň
Lužní les, olšina či jiné mokřadní lesy
Zaplavovaná nebo mokrá louka
Jiné vodní a bažinné biotopy
Rákosina, ostřicová louka
Lom, štěrkovna, pískovna
Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu: 1993
Kritéria zařazení do RS: 1, 3
Stupeň ochrany: PO, EVL, PP, PR, NPR, CHKO
Nadmořská výška: 215 - 275 m
Zobrazit lokalitu na mapě
Obrázek mokřadu

Stručná charakteristika

Úzký pás údolní nivy o šířce 0,2 – 4,2 km podél řeky Moravy mezi obcemi Olomouc – Litovel – Mohelnice (střední Morava). Jde o inundační oblast přirozeně tekoucí Moravy, která si uchovává projevy recentní činnosti a vytváří vnitrozemskou deltu v komplexu lužních lesů. Jedná se převážně o říční mokřad s četnými stálými i periodickými tůněmi, rameny řek, přítoky, mokřadními, slatinnými a lučními společenstvy, lužními lesy a množstvím malých i velkých vodních ploch, pískoven, rybníků a odstavených ramen.

Geografické a geologické údaje

Průměrná roční teplota oblasti je 8,5°C, v období vegetačním (duben-září) 15°C. Geomorfologicky patří území do Hornomoravského úvalu - části Středomoravská niva a Třesínským prahem oddělené Mohelnické brázdy. Údolní niva je vyplněna neogenními a kvarterními sedimenty (štěrky, písky a jíly), v Třesínském prahu - devonský vápenec, překrytými jemnozrnnými povodňovými sedimenty. V lesích vyvinuty převážně na živiny bohaté semiglejové půdy s příznivou humifikací. Na slatiništích - rašelinné půdy slatinné. Na lučních společenstvech mezofytního rázu degradované slatinné půdy a ogle­jené aluviální půdy a gleje. Gleje místy na nepropustných podložích v terénních depresích. Celá oblast vznikla zaklesnutím hornin Českého masivu do hloubky před čelem vrásnicího se Karpatského oblouku.

Ekologická charakteristika

Území je inundačními hrázemi ze dvou třetin odděleno od zemědělsky využívané krajiny. Vodní režim je řízen množstvím vody v Moravě a režimem záplav. Tím je ovlivněna i dynamika sukcesí rostlinných a živočišných společenstev. Lesní společenstva mají přirozenou dřevinnou skladbu, většinou s bohatou etáží keřů a s typickými sezónními aspekty rostlinných společenstev. Převážná část Moravy je v parmovém pásmu, místy podmínky pro rozvoj pásma cejnového.

Ochrana

Celá lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví, nejcennější části jsou chráněny jako NPR nebo jsou k ochraně navrhovány.

Hlavní lidské aktivity

Intenzivní zemědělství, lesnictví, rekreace (turistika, lov).

Hlavní negativní faktory

Eutrofizace toků a stojatých vod včetně lokálních zdrojů znečištění v oblasti i v horním úseku toku. Oblast myslivecky intenzivně využívaná (bažant, daněk). Výrazné nebezpečí v případě rozhodnutí o výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Vlivem rozpadu lesních ekosystémů v Jeseníkách a negativních změn vodního režimu v podhůří v uplynulých letech se zvyšuje obsah plavenin v řece Moravě a rozkolísanost jejího toku, včetně snížení minimálních průtoků (vliv na flóru i faunu vázanou na říční tok). Odvodňováním a dílčími regulacemi došlo k poklesu hladiny podzemní vody a následnému úbytku mokřadních biotopů v lese i volné krajině. Došlo k narušení komplexu lesů nadměrnou těžbou a pro chov bažanta, místy změny i ve skladbě dřevin. Ustoupila řada slatinných společenstev s typickými druhy. Negativní změny nejsou již dále očekávány. Problémové otázky související s vodním režimem vytipovány podle lokalit a připraveny k odbornému zpracování (optimální vodní režim některých vysýchajících mokřadů, možnost obnovy zanikajících nebo zaniklých mokřadů). Snaha o obnovu lučních ekosystémů.

Vodohospodářský význam

Průměrné roční srážky činí 578 mm. Evapotranspirace lužního lesa 673 mm. Vláhový deficit oblasti vyrovnávají pravidelné jarní záplavy (vzácně i v jinou roční dobu) a doplňování ze zásob podzemní vody během vegetačního období. V kvarterních sedimentech bohaté zásoby vodárensky využitelné vody. Průměrný průtok v řece Moravě v Olomouci je 15 m3/s. V oblasti je 240 km aktivních říčních toků (250 ha plochy), 100 km periodicky průtočných ramen (do poloviny května), zaplavovaný les (3 500 ha), asi 2 000 tůní, z nich je 100 stálých, prameny (krasové a četné vývěry ve štěrkovém eluviu), 300 ha stojatých vodních ploch, celkem asi 4 125 ha mokřadních biotopů. Oblast výrazně přispívá ke zvyšování vlhkosti okolního aridizovaného území, snižování prašnosti a větrné eroze. Výrazným jevem je sedimentace plavenin v tůních říčního toku i v inundační oblasti, vytváření štěrkových lavic a jesepních pláží.

Sociální a kulturní význam

Oblast je významná intenzivním zemědělstvím a lesnictvím. Řada kulturních památek (Lichtenštejnské panství, město Litovel na šesti ramenech Moravy, hanácká architektura obcí, vodní stavby).

Charakteristika flóry a vegetace

Vyspělé lužní lesy s převážně přirozenou dřevinnou skladbou. Převládají asociace Querco-Ulmetum, Salici-Populetum, Pado-Alnetum. Nelesní společenstva sv. Phragmition communis, Phalaridion arundinacea, Caricion gracilis, C. fuscae, Molinion coerulae, Alopecurion pratensis, Arrhenatherion (řada z nich zčásti přeměněna v polokulturní louky). Břehová vegetace a společenstva tekoucích vod nedostatečně známa. Ve stojatých vodách společenstva svazu Lemnion minoris, vzácněji Nymphaeion a Potamion. Mezi nejvýznamnější druhy byliny patří úpolín evropský, kosatec sibiřský, cídivka peřestá, vachta trojlistá, zevar nejmenší, pryskyřník veliký, bublinatka obecná, růžkatec bradavčitý, hrachor luční, violka slatinná, kruštík polabský, ostřice trsnatá, o. banátská, o. stinná, o. pašáchor.

Charakteristika fauny

Typická společenstva korýšů jarního aspektu - Lynceus brachyurus, listonoh jarní a žábronožka sněžní. Endemický stygobiontní korýš Parastenocaris moravica, zřejmě i endemická asociace korýšů (studuje se). Měkkýši – svinutec tenký. Typické ornitocenózy vyspělých lužních lesů – hnízdí chřástal vodní, bukáček malý, ledňáček říční, břehule říční, moudivláček lužní, na štěrkových náplavech Moravy kulík říční a pisík obecný, pravděpodobně i chřástal kropenatý. Savci – vydra říční (ojedinělé výskyty). Úspěšně byl reintrodukován bobr evropský. V řece Moravě 28 druhů ryb (250 kg/ha toku). Plazi – želva bahenní (v posledních 40 letech průkazně nedoložena).

Rekreační využívání

Rozvinutá je pěší turistika po vyznačených chodnicích, vodní turistika na řece Moravě, sportovní rybolov, vodní sporty na vy­mezených částech pískoven (jachting, ap.), připravena je cyklistická naučná stezka, vodácká naučná stezka, v provozu jsou dvě pěší naučné stezky. Využíváno především obyvateli okolních obcí a centrem Olomoucí.

Důvody pro zařazení do Ramsarské úmluvy

Přirozeně meandrující Morava se všemi projevy recentní činnosti vytváří v komplexu lužních lesů s enklávami luk ojedinělou vnitrozemskou říční deltu. V inundačním území je množství trvalých i periodických vodních ploch a mokřadů hlavně slatinného typu. Území krajinotvorně významné, vysoká diverzita krajinných prvků podmiňuje výskyt řady vzácných rostlinných i živočišných druhů a jejich společenstev. Území je velmi cenné pro hnízdění a tah ptáků. Území splňuje kritéria 1a a 1b.

Přírodní biotopy

Kód biotopu Název biotopu Kód typu přírodního stanoviště Název typu přírodního stanoviště Rozloha Relativní rozloha (%) Kvalita biotopu (1-4)
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa) -- -- 0,312 ha 0,01 2
T1.4 Aluviální psárkové louky -- -- 175,807 ha 2,84 2,61
M6 Bahnité říční náplavy 3270 Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. 3,879 ha 0,06 1,55
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů -- -- 3,006 ha 0,05 1,5
L3.1 Hercynské dubohabřiny 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 14,704 ha 0,24 1,76
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0,001 ha -- 1
L5.1 Květnaté bučiny 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0,710 ha 0,01 1,7
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, ostatní porosty -- -- 0,187 ha -- 2
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, porosty s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris) -- -- 1,029 ha 0,02 1,76
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, porosty s dominantními lakušníky -- -- 0,117 ha -- 1
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3,103 ha 0,05 1,91
V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů -- -- 7,938 ha 0,13 3,07
V4A Makrofytní vegetace vodních toků, porosty aktuálně přítomných vodních makrofytů 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0,060 ha -- 3
V4B Makrofytní vegetace vodních toků, stanoviště s potenciálním výskytem vodních makrofytů nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým chrakterem koryta -- -- 72,502 ha 1,17 3,03
T4.2 Mezofilní bylinné lemy -- -- 0,003 ha -- 4
1 2 3 Poslední Zobrazeno: 1 - 15 z 37

Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody

Kategorie Latinský název druhu Český název druhu Kategorie ochrany
(Zákon 114/92 Sb.)
Směrnice o ptácích/
stanovištích
Červený seznam Invazivnost (i) Rok posledního záznamu
Brouci Adrastus montanus -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2012
Brouci Zorochros quadriguttatus -- -- -- Kriticky ohrožený (CR) -- 2016
Brouci Meloe rugosus -- Ohrožený -- Zranitelný (VU) -- 2013
Brouci Microrhagus lepidus -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2013
Brouci Mordellaria aurofasciata -- -- -- Kriticky ohrožený (CR) -- 2012
Brouci Mycetophagus fulvicollis -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2013
Brouci Neatus picipes -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2015
Brouci Negastrius pulchellus -- -- -- Kriticky ohrožený (CR) -- 2016
Brouci Phosphaenus hemipterus -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2012
Brouci Platynus krynickii -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2012
Brouci Podeonius acuticornis -- -- -- Kriticky ohrožený (CR) -- 2012
Brouci Pseudeuparius sepicola -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2013
Brouci Rhagium sycophanta -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2017
Brouci Scraptia dubia -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2012
Brouci Trachodes hispidus -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2015
1 2 3 4 Poslední Zobrazeno: 1 - 15 z 389

Fotografie

Literatura

CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

HÄRTEL, H.; LONČÁKOVÁ, J.; HOŠEK, M. (eds.) (2009). Mapování biotopů v České republice: Východiska, výsledky, perspektivy. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 196 s., tabulky, mapy, CD-ROM. ISBN 978-80-87051-36-8.