Lednické rybníky

RS04
Lokalizace: 48.773143N 16.729893E
Rozloha: 690,960 ha
Kategorie: Mezinárodně významné mokřady
Typ mokřadu: Lužní les, olšina či jiné mokřadní lesy
Rákosina, ostřicová louka
Slanisko
Rybník, klausura
Soustava rybníků
Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu: 1990
Kritéria zařazení do RS: 2, 3, 6
Stupeň ochrany: PO, EVL, NPR, CHKO
Nadmořská výška: 156 - 200 m
Zobrazit lokalitu na mapě
Obrázek mokřadu

Stručná charakteristika

Soustava mělkých rybníků v nivě řeky Dyje, součást rozsáhlého Lednicko-valtického areálu. Břehy rybníků jsou lemovány porosty rákosu a orobince, ve vodě roste řada druhů vodních rostlin, na periodicky obnažovaných březích svérázná společenstva. Břehové porosty okolo rybníků v minulosti parkově upravovány a doplněny četnými výsadbami exotických dřevin, v okolí řada romantických zámečků. Rybníky spolu s okolní krajinou tvoří jedinečný krajinářský celek, v roce 1996 zařazený do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (World Heritage Site). Jsou významným hnízdištěm a tahovým shromaždištěm mnoha druhů vodních ptáků.

Geografické a geologické údaje

Lokalita je součástí Valtické pahorkatiny, dno je tvořeno hlavně miocenními sedimenty, v malé míře pliocenními štěrky. Území je geomorfologicky vytvořeno tektonickou činností, jak svědčí sirné prameny v Sedleci. Nesytská kotlina je tvořena širokou průlomovou depresí se sklonem Z – V. Soustava Lednických rybníků leží na pravostranném přítoku Dyje. Z klimatického hlediska patří území do oblasti suché, teplé, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 9°C, srážky kolem 500 mm.

Ekologická charakteristika

Lokalita je tvořena mozaikou biotopů vázaných na vodní hladinu rybníků a na přechodové ekotony mezi rybníky a okolní krajinou. Vlivem změn v rybářském hospodaření se v poslední době změnila charakteristika ekologických poměrů většiny rybníků směrem k společenstvům typickým pro vysoce eutrofní lokality. Došlo k zániku typické vodní makrofytní vegetace, litorální porosty především směrem k sušším partiím intenzivně zarůstají sukcesí náletových dřevin. Častý je i rozvoj ruderálních plevelů. Značnou část litorálních porostů tvoří rákosiny. V druhé polovině 90. let dochází k částečnému zlepšení poměrů díky uplatňování plánu péče NPR Lednické rybníky. Specifické společenstvo je vytvořeno na nevelké lokalitě NPR Slanisko u rybníka Nesyt.

Ochrana

Pět lednických rybníků bylo vyhlášeno v roce 1953 za SPR, nyní NPR. V současné době původní text ochranných podmínek nevyhovuje, navíc se vztahuje pouze na katastrální plochy rybníků bez ochranného pásma. Aktuálně dochází k novému zaměření celého komplexu rybníků.

Ochranářské aktivity

Celé území by mělo být začleněno do rozšířeného návrhu CHKO a BR Pálava. Současná ochrana je uskutečňována podle schváleného plánu péče, ve kterém ale odsouhlasené násady byly stále evidentně příliš vysoké. Od roku 2000 by měl proto platit aktualizovaný plán péče, již s odpovídající rybí obsádkou.

Hlavní lidské aktivity

Intenzivní rybářské hospodaření, rekreace, turistika. Jsou předpoklady zvyšování turistického využívání celého areálu, dřívější megalomanské plány z počátku 90. let byly naštěstí opuštěny. Vysoká návštěvnost se týká především rybníka Zámeckého.

Hlavní negativní faktory

Dřívější zvyšování eutrofizace rybníků jednak vlivem intenzivního zemědělství v okolí, jednak vlastním rybářským hospodařením. V dřívějších letech byla dlouhodobě udržována vysoká vodní hladina pro zvýšení rybářské produkce, negativně se projevovala také dlouhodobá absence čističky ve Valticích i vysoký počet návštěvníků a především koupání v rybnících. Na Nesytu byla v SZ části zlikvidována část rozsáhlých rákosin. Zastavením pravidelné pastvy (mechanického zraňování povrchu půdy) na Z okraji Nesytu (slanisko) došlo postupně (asi od r. 1953) k zarůstání povrchu travinnou vegetací, takže halofilní terofyty ztrácely prostor pro svůj rozvoj. Četné úsilí o umělé navození vhodných podmínek (mechanické obnažování půdního povrchu, výsev a výsadba rostlin) bylo úspěšné jen z menší části.

Vodohospodářský význam

Rybníky slouží, kromě akumulační funkce, především jako dočišťovací nádrže, částečně jsou využívány také pro závlahy.

Sociální a kulturní význam

Území má význam z hlediska produkce ryb, ale především obrovský význam kulturní a historický. Území Lednicko-valtického areálu bylo jako druhé území na světě vyhlášeno lokalitou Světového kulturního a přírodního dědictví v kategorii kulturní krajina. Mimořádné jsou i turistické atraktivity (historické památky z doby Lichtensteinů).

Charakteristika flóry a vegetace

Některé rybníky mají souvislejší lem keřovitých a stromovitých vrb, které někdy sestupují do mělkých částí rybníků. Porosty rákosin tvoří typickou kulisu navazující na vrbový lem směrem k vodě. Jsou tvořeny především rákosem obecným a orobincem úzkolistým. Významná je slanomilná vegetace SPR Slanisko u Nesytu, tvořená halofilními a subhalofilními trávníky na nepropustných jílovitých usazeninách.

Charakteristika fauny

Z bezobratlých jsou zastoupena typická společenstva pro stojaté vody panonské provincie. Na mokřadní rákosiny je vázáno velké množství unikátních druhů motýlů. Nejvýznamnějšími druhy jsou: Chilo phragmitellus, Calamotropha paludella, Cataclysta lemnata, Parapoynx stratiotata, Schoenobius gigantellus, S. forticellus, Nascia cilialis, Sclerocona acutella, Photedes morrisii, Celaena leucostigma, Archanara dissoluta, A. sparganii, A. algae, Arenostola phragmitidis. Z denních motýlů patří k nejvýznamnějším ohniváček Lycaena dispar a soumračník Heteropterus morpheus, z píďalek Eupithecia pygmaeata. Lokalita je jediným místem výskytu motýlů Bucculatrix maritima a Coleop­hora halophilella v českých zemích. Oba druhy přežívají na Slanisku u Nesytu. Vzácný potápník Cybister lateralimarginalis. Z vážek např. šidélko malé, šídlo tmavé, š. hnědé a vážka bělořitná. Z obojživelníků hojný výskyt kuňky obecné a rosničky zelené, vzácněji blatnice skvrnité, ropuchy zelené, skokana skřehotavého. Původně byly Lednické rybníky vyhlášeny jako ornitologická rezervace. Nutno říci, že tento význam částečně ztratily po vybudování novomlýnských nádrží a také stále intenzivnějším chovem ryb, v posledních letech ale význam rybníků znovu vzrůstá. Pravidelně zde hnízdí: na Zámeckém rybníku známá smíšená kolonie kvakoše nočního (okolo 250 p.) a volavky popelavé (asi 250 p.), poprvé zde v ČR v tomto století zahnízdila i volavka stříbřitá (1988). Na rybnících dále hnízdí husa velká (až 50 p.), zrzohlávka rudozobá (20–40 p.), sýkořice vousatá (asi 30–50 p.), pochop rákosní (7–9 p.), slavík modráček (do 10 p.) Nepravidelně volavka červená a bukač velký. Pravidelně protahují: husa velká asi 5000 ex., polák velký 5 000 ex. (letní pelichaniště), lžičák pestrý až 2000 ex., zrzohlávka rudozobá až 300 ex., rybák černý 100 ex., stovky až tisíce bahňáků. Pravidelně zimuje orel mořský (2–4, občasně do 10 ex.).

Rekreační využívání

Velice intenzivní, především v okolí lednického zámku a parku. Mnohonásobně stoupl i příliv návštěvníků ze zahraničí.

Důvody pro zařazení do Ramsarské úmluvy

Území splňuje kritéria 1d (Slanisko), 2a, 3b, 3c.

Podlokality

Kód Název lokality Typ mokřadu
RS04.01 Allah I – VII 4, 7, 13
RS04.02 Lednické rybníky 4, 7, 14
RS04.03 Slanisko u Nesytu 10

Přírodní biotopy

Kód biotopu Název biotopu Kód typu přírodního stanoviště Název typu přírodního stanoviště Rozloha Relativní rozloha (%) Kvalita biotopu (1-4)
T1.7 Kontinentální zaplavované louky 6440 Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 23,018 ha 3,33 4
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0,561 ha 0,08 2
V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů -- -- 31,559 ha 4,57 3
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 5,699 ha 0,82 3,7
L2.4 Měkké luhy nížinných řek 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 4,185 ha 0,61 3,38
L3.4 Panonské dubohabřiny 91G0 Panonské dubohabřiny 0,782 ha 0,11 4
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod -- -- 79,214 ha 11,46 1,09
T7 Slaniska 1340 Vnitrozemské slané louky 4,141 ha 0,6 1,02
M1.2 Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty -- -- 0,915 ha 0,13 2
L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek (Ulmenion minoris) 6,018 ha 0,87 3,69
M2.1 Vegetace letněných rybníků 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 42,246 ha 6,11 2
M2.3 Vegetace obnažených den teplých oblastí 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 28,343 ha 4,1 1
M1.7 Vegetace vysokých ostřic -- -- 0,494 ha 0,07 2,25
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny -- -- 0,393 ha 0,06 2,54
L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0,000 ha -- 4

Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody

Kategorie Latinský název druhu Český název druhu Kategorie ochrany
(Zákon 114/92 Sb.)
Směrnice o ptácích/
stanovištích
Červený seznam Invazivnost (i) Rok posledního záznamu
Blanokřídlí Liometopum microcephalum -- -- -- Kriticky ohrožený (CR) -- 2017
Brouci Rhagium sycophanta -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2010
Ptáci Anser sp. -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2015
Pavouci Tmarus stellio -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2013
Pavouci Metopobactrus ascitus -- -- -- Kriticky ohrožený (CR) -- 2013
Pavouci Marpissa nivoyi -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2013
Pavouci Haplodrassus minor -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2013
Pavouci Clubiona juvenis -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2013
Pavouci Cheiracanthium punctorium -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2013
Pavouci Argenna patula -- -- -- Kriticky ohrožený (CR) -- 2013
Netopýři Plecotus sp. -- Silně ohrožený HD IV -- -- 2015
Netopýři Myotis sp. -- Silně ohrožený HD II, HD IV -- -- 2015
Netopýři Myotis mystacinus/brandti -- Silně ohrožený HD IV -- -- 2015
Netopýři Myotis alcathoe/emarginatus -- Silně ohrožený HD II, HD IV -- -- 2015
Brouci Velleius dilatatus -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2010
1 2 3 4 Poslední Zobrazeno: 1 - 15 z 280

Fotografie

Literatura

CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

HÄRTEL, H.; LONČÁKOVÁ, J.; HOŠEK, M. (eds.) (2009). Mapování biotopů v České republice: Východiska, výsledky, perspektivy. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 196 s., tabulky, mapy, CD-ROM. ISBN 978-80-87051-36-8.