Novozámecký a Břehyňský rybník

RS03
Lokalizace: 50.620763N 14.563399E
Rozloha: 927,150 ha
Kategorie: Mezinárodně významné mokřady
Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu: 1990
Kritéria zařazení do RS: 2
Stupeň ochrany: PO, EVL, NPR, CHKO
Nadmořská výška: 252 - 322 m
Zobrazit lokalitu na mapě
Obrázek mokřadu

Stručná charakteristika

Novozámecký rybník s rozsáhlými rákosinami, mokřadními loukami a vrbovými porosty patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám v ČR. Břehyňský rybník ležící na rašelinné půdě v komplexu lesů je obklopen rákosinami, rašeliništi, olšinami a porosty podmáčených borů a smrčin. Je též cennou ornitologickou lokalitou. Výskytem ohrožených druhů rostlin a společenstev jsou obě území unikátní i z botanického hlediska.

Geografické a geologické údaje

Oba rybníky leží v České křídové tabuli v sosiekoregionech Ralská pahorkatina a Českolipská kotlina. V jejich podloží jsou především kvádrové pískovce středního turonu. Vznik rybníků se datuje do 14. století, kdy byly založeny v místech rašelinných bažin. Klimaticky patří do oblasti mírně teplé, podoblasti mírně vlhké s mírnou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 7 C, průměrné množství srážek 650 mm. Fytogeograficky náleží do mesofytika, charakterizovaného především opadavými lesy, trvalými společenstvy luk, rybničními a bažinnými společenstvy v rybničních pánvích. Zoogeograficky se jedná o zónu listnatých lesů v obvodu středočeských nížin a pahorkatin.

Ekologická charakteristika

Obě lokality jsou z hlediska vývoje vegetace ponechány již mnoho desetiletí samovolnému vývoji. Na Novozámeckém rybníku, došlo k rozšíření ploch rákosin a vrbových porostů na úkor dříve obhospodařovaných slatinných a rašelinných luk. Důsledkem je změna v druhovém složení ornitofauny (zejména ústup husy velké) a téměř vymizení slatinných druhů rostlin ohrožených v rámci celé ČR. Na Břehyňském rybníku dochází k zarůstání cenných mokřadních a rašelinných luk rákosem, bezkolencem i náletem dřevin. Rybářské hospodaření bylo v minulosti poměrně intenzívní, v současné době jsou vlastní rybníky značně eutrofizovány. To umožnilo na Novozámeckém rybníku rozvoj porostů stulíku žlutého a na Břehyňském rybníku stolístku klasnatého.

Ochrana

Lokalita je součástí národních přírodních rezervací Novozámecký rybník (350 ha, vyhlášeno v roce 1933) a Břehyně-Pecopala (903.5 ha, vyhlášeno v roce 1967). V r. 1994 byla rezervace Břehyně-Pecopala zahrnuta do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy jako jedno ze dvou území v ČR. Novozámecký i Břehyňský rybník jsou součástí připravované NPR Dokeské pískovce a mokřady. V přípravě je rozšíření tohoto mezinárodně významného mokřadu o Jestřebské slatiny a Swamp, včetně severní a jihovýchodní zátoky Máchova jezera. Na Novozámeckém rybníku byla provedena v letech 1997 – 1998 celková revitalizace mokřadu, včetně obnovy historické repliky výpustě a loviště z finančních prostředků ochrany přírody a fondu Ramsarské úmluvy.

Ochranářské aktivity

V plánu je částečné odbahnění rybníka a vybudování ostrůvků pro ptactvo. Pro zachování lučních ekosystémů bude zvětšena plocha kosených mokřadních luk a rákosin. V plánu je rozšíření rezervace o zbytky mokřadních luk u Jestřebí. Na Břehyňském rybníku probíhá za spolupráce ochrany přírody, AV ČR a Rybářství Doksy omezení porostů stolístku klasnatého s pomocí býložravých ryb za kontrolovaných podmínek. Rybářské hospodaření na rybnících se postupně přizpůsobuje zájmům ochrany přírody.

Hlavní lidské aktivity

a) přímo na lokalitách: rybářské hospodaření nyní prováděné podle plánů péče, b) v okolí: především lesnické hospodaření prováděné podle lesních hospodářských plánů zpracovaných za součinnosti se státní ochranou přírody.

Hlavní negativní faktory

Postupné zanášení a zazemňování rybníků, celková eutrofizace způsobená nevhodným rybářským hospodařením v minulosti, splachy z okolních pozemků a vypouštěním splaškových vod do přítoků.

Vodohospodářský význam

Rybníky s přilehlými mokřady přispívají k příznivému vodnímu režimu krajiny a mají též samočistící funkci.

Sociální a kulturní význam

Produkce ryb je poměrné nízká, na Novozámeckém rybníku se předpokládá roční přírůstek cca 14 tun, na Břehyni 2–4 tun Rybníky leží v blízkosti rekreační oblasti Máchova jezera, mají turistický a kulturně-naučný význam, u Novozámeckého rybníka by měla být vybudována pozorovací věž event. informační středisko. Výpustní zařízení Novozámeckého rybníka bylo v r. 1994 prohlášeno kulturní památkou (ONV Č. Lípa č. 3407/1–3).

Charakteristika flóry a vegetace

Volná vodní hladina Novozámeckého rybníka je osídlena vodními společenstvy s převládajícím stulíkem žlutým a vtroušeným leknínem bělostným, na ni navazují rozsáhlé litorální porosty s převažujícím rákosem, dále se vyskytují podmáčené a rašelinné louky, porosty křovitých vrb a olšiny. Území je v zájmu botaniků již od minulého století, v současné době se na rybníku a okolí vyskytuje okolo 40 druhů ohrožených rostlin, z kriticky ohrožených – kapraď hřebenitá, prstnatec pleťový pozdní, ostřice dvoudomá, hlízovec Loeselův a vrba plazivá (Salix repens s. l.), která zde má pravděpodobně nejbohatší lokalitu v ČR. Na Břehyňském rybníku je uváděno téměř 30 rostlinných asociací, z nichž některá však již vymizela. Nejcennější jsou společenstva rašelinišť, rašelinných borů, mokřadních luk a ostřic. Z četných ohrožených druhů jsou nejvýznamnější – měkkyně bažinná, kapraď hřebenitá, hlízovec Loeselův, prstnatec pleťový pozdní, leknín bělostný, hrotnosemenka bílá, rosnatka okrouhlolistá, rojovník bahenní, kyhanka sivolistá aj. Řasa parožnatka Chara aspera zde má jedinou lokalitu v ČR.

Charakteristika fauny

Oba rybníky představují ornitologicky nejhodnotnější území severních Čech a to jak v době hnízdění (jeřáb popelavý – v posledních letech min. 2–3 páry, bukač velký, husa velká, orel mořský, moták lužní, cvrčilka slavíková, sýkořice vousatá), tak v období tahu jako zastávka pro desítky ptačích druhů (zaznamenán výskyt více než 200 druhů). Savci – vydra říční. Obojživelníci – blatnice česneková, ropucha krátkonohá (žije v okolí Břehyňského rybníka), skokan hnědý, s. štíhlý a s. skřehotavý. Bezobratlí: měkkýši – kružník hladký. Faunisticky cenná jsou i přechodová rašeliniště na S a SV břehu rybníka. Byly zde zaznamenány unikátní nálezy pavouků – druhy Theridion conigerum (jediný nález v ČR), Haplodrassus moderatus (jediná lokalita v ČR kromě Šumavy). Břehyňský rybník – pavouci Chryso conigerum, Tibellus maritimus, Gnaphosa nigerrim, Gonatium rubens, Haplodrassus moderatus, Hygrolycosa rubrofasciata, Theonoe minutissima. Hmyz: brouci – střevlíci Patrobus assimilis, Epaphius rivularis, Agonum ericeti, Oodes gracilis, motýli – lokalita je jediným místem výskytu klíněnky Phyllonorycter anderidae v ČR.

Rekreační využívání

Nepředpokládá se. Velmi extenzivně a v rozporu se statutem rezervace je využíván severozápadní břeh rybníka Břehyně.

Důvody pro zařazení do Ramsarské úmluvy

Použito kritérium 1a,2a,b neboť se jedná o mokřady obývané souborem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Podlokality

Kód Název lokality Typ mokřadu
RS03.01 Novozámecký rybník
RS03.02 Břehyňský rybník

Přírodní biotopy

Kód biotopu Název biotopu Kód typu přírodního stanoviště Název typu přírodního stanoviště Rozloha Relativní rozloha (%) Kvalita biotopu (1-4)
L5.4 Acidofilní bučiny 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 11,106 ha 1,2 2,37
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa) -- -- 0,151 ha 0,02 2
T1.4 Aluviální psárkové louky -- -- 5,489 ha 0,59 2,11
L8.1A Boreokontinentální bory, lišejníkové porosty na píscích 91T0 Středoevropské lišejníkové bory 0,065 ha 0,01 4
L8.1B Boreokontinentální bory, ostatní porosty -- -- 32,399 ha 3,49 3,63
L3.1 Hercynské dubohabřiny 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 1,513 ha 0,16 3,98
T5.3 Kostřavové trávníky písčin 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 4,923 ha 0,53 2,09
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní 3160 Přirozená dystrofní jezera a tůně 0,352 ha 0,04 1
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0,003 ha -- 2
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 138,412 ha 14,93 1,81
V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů -- -- 2,275 ha 0,25 2,5
V4B Makrofytní vegetace vodních toků, stanoviště s potenciálním výskytem vodních makrofytů nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým chrakterem koryta -- -- 1,503 ha 0,16 2,5
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8,600 ha 0,93 2,94
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 2,076 ha 0,22 1,92
L1 Mokřadní olšiny -- -- 61,870 ha 6,67 1,66
1 2 3 Poslední Zobrazeno: 1 - 15 z 35

Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody

Kategorie Latinský název druhu Český název druhu Kategorie ochrany
(Zákon 114/92 Sb.)
Směrnice o ptácích/
stanovištích
Červený seznam Invazivnost (i) Rok posledního záznamu
Blanokřídlí Hylaeus pfankuchi -- -- -- Lokálně vyhynulý (RE) -- 2011
Motýli Acronicta menyanthidis -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2016
Ptáci Anser sp. -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2014
Pavouci Tetragnatha shoshone -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2012
Pavouci Taranucnus setosus -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2012
Pavouci Entelecara flavipes -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2012
Netopýři Plecotus sp. -- Silně ohrožený HD IV -- -- 2011
Netopýři Myotis mystacinus/brandti -- Silně ohrožený HD IV -- -- 2011
Motýli Ostrinia palustralis -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2009
Motýli Lithophane lamda -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2015
Motýli Coenophila subrosea -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2016
Motýli Arichanna melanaria -- -- -- Zranitelný (VU) -- 2016
Brouci Aromia moschata -- -- -- Téměř ohrožený (NT) -- 2013
Brouci Pseudanostirus globicollis -- -- -- Ohrožený (EN) -- 2012
Měkkýši Arion vulgaris -- -- -- -- BL3 2014
1 2 3 4 Poslední Zobrazeno: 1 - 15 z 359

Fotografie

Literatura

CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

HÄRTEL, H.; LONČÁKOVÁ, J.; HOŠEK, M. (eds.) (2009). Mapování biotopů v České republice: Východiska, výsledky, perspektivy. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 196 s., tabulky, mapy, CD-ROM. ISBN 978-80-87051-36-8.