Mokřady a minerální prameny Slavkovského lesa
Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa
RS14.02
| Lokalizace: | 50.025336N 12.759821E |
|---|---|
| Rozloha: | 2 128,339 ha |
| Kategorie: | Podlokalita mezinárodně významného mokřadu |
| Stupeň ochrany: | EVL, CHKO, NPP, PP, PR |
| Nadmořská výška: | 642 - 850 m |
Přírodní biotopy
| Kód biotopu | Název biotopu | Kód typu přírodního stanoviště | Název typu přírodního stanoviště | Rozloha | Relativní rozloha (%) | Kvalita biotopu (1-4) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| T8.2B | Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) | 4030 | Evropská suchá vřesoviště | 2,562 ha | 0,12 | 1,03 |
| T1.9 | Střídavě vlhké bezkolencové louky | 6410 | Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) | 54,308 ha | 2,55 | 1,84 |
| L4 | Suťové lesy | 9180 | Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích | 0,183 ha | 0,01 | 4 |
| L4A | Typické suťové lesy | 9180 | Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích | 0,117 ha | 0,01 | 3 |
| V5 | Vegetace parožnatek | 3140 | Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek | 0,129 ha | 0,01 | 1,97 |
| M1.7 | Vegetace vysokých ostřic | -- | -- | 17,655 ha | 0,83 | 1,75 |
| T1.6 | Vlhká tužebníková lada | 6430 | Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně | 87,298 ha | 4,1 | 1,97 |
| T1.5 | Vlhké pcháčové louky | -- | -- | 378,126 ha | 17,77 | 2,02 |
| K2.1 | Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů | -- | -- | 1,266 ha | 0,06 | 2 |
| R3.3 | Vrchovištní šlenky | 7110 | Aktivní vrchoviště | 0,155 ha | 0,01 | 1,31 |
| R3.2 | Vrchoviště s klečí (Pinus mugo) | 91D0 | Rašelinný les | 0,159 ha | 0,01 | 2 |
| S1.3 | Vysokostébelné trávníky skalních terásek | -- | -- | 0,058 ha | -- | 1 |
| K3 | Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny | -- | -- | 0,556 ha | 0,03 | 2,21 |
| L2.2 | Údolní jasanovo-olšové luhy | 91E0 | Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) | 119,122 ha | 5,6 | 1,92 |
| M1.4 | Říční rákosiny | -- | -- | 0,367 ha | 0,02 | 2 |
Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody
| Kategorie | Latinský název druhu | Český název druhu |
Kategorie ochrany (Zákon 114/92 Sb.) |
Směrnice o ptácích/ stanovištích |
Červený seznam | Invazivnost (i) | Rok posledního záznamu |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obojživelníci | Pelophylax esculentus s.l. | skokan zelený komplex | Silně ohrožený | HD V | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2019 |
| Obojživelníci | Pelophylax esculentus | skokan zelený | Silně ohrožený | HD V | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2019 |
| Obojživelníci | Pelobates fuscus | blatnice skvrnitá | Silně ohrožený | HD IV | Téměř ohrožený (NT) | -- | 2013 |
| Obojživelníci | Lissotriton vulgaris | čolek obecný | Silně ohrožený | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2019 |
| Obojživelníci | Ichthyosaura alpestris | čolek horský | Silně ohrožený | -- | Zranitelný (VU) | -- | 2019 |
| Blanokřídlí | Bombus rupestris | pačmelák cizopasný | Silně ohrožený | -- | -- | -- | 2018 |
Realizované projekty
| Název projektu: | Tůně a přehrážky Krásenského rašeliniště |
|---|---|
| Realizátor projektu: | AOPK ČR |
| Doba realizace: | od 2014 do 2017 |
| Výše podpory: | 336 tis. Kč |
| Zdroj: | PPK |
| Anotace: | Rašeliniště ležící v centrální části Slavkovského lesa bylo ohroženo zarůstáním a odvodněním. Během tříletého období došlo na lokalitě k revitalizaci, kdy bylo odstraněno přes 12 ha zarůstajících dřevin a v původních odvodňovacích kanálech byly vystaveny hrázky, které zde zadrží vodu. Prostor osidlují vzácné druhy rostlin a živočichů, například rosnatka okrouhlolistá či motýli žluťásek borůvkový a perleťovec severní. |
Krásenské rašeliniště po vyřezávce. 
Krásenské rašeliniště - hrázky na příkopu podél panelky. 
Krásenské rašeliniště - hrázky na příkopu podél panelky. |
|
Fotografie
Literatura
CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.