Vltavský luh
Šumavská rašeliniště
| Lokalizace: | 48.852542N 13.916558E |
|---|---|
| Rozloha: | 2 086,370 ha |
| Kategorie: | Podlokalita mezinárodně významného mokřadu |
| Typ mokřadu: |
Tok, úsek toku Lužní les, olšina či jiné mokřadní lesy Rákosina, ostřicová louka Rašeliniště a slatiniště |
| Stupeň ochrany: | EVL, NP, PO |
| Nadmořská výška: | 714 - 775 m |
Charakteristika
Složitý komplex mokřadní a rašeliništní vegetace, který se vytvořil v nivě volně meandrujícího toku horní Vltavy. Zahrnuje širokou škálu vodních a mokřadních společenstev, které se podílejí na zazemnění starých odstavených ramen, příp. osidlují zvodnělé deprese a příbřežní partie toku – Batrachion fluitantis, Nymphaeion albae, Caricion rostratae, Phalaridion arundinaceae, Caricion fuscae, Sphagno-Caricion canescentis, Calthion aj. Charakteristický je systém údolních vrchovišť s blatkovými bory (Pino rotundatae-Sphagnetum), které jsou lemovány rašelinnými březinami (Betulion pubescentis), příp. rašelinnými bory s borovicí lesní. Otevřené partie rašelinišť se společenstvy sv. Leuco-Scheuchzerion jsou méně častá. Součástí aluvia je i naše plošně největší rašeliniště Mrtvý luh s rozlohou přesahující 300 ha. Mozaikovitě se v území střídají luční enklávy (se společenstvy podsv. Calthion a Filipendulenion, sv. Molinion a sv. Polygono-Trisetion) a lesní partie tvořené již zmíněnými blatkovými bory, dále podmáčenými smrčinami, olšinami a smrkovými porosty na minerální půdě. Časté jsou křovinné formace rašelinných vrbin (Salicion cinereae), porosty s tavolníkem vrbolistým a nejrůznější sukcesní stadia někdejších luk.
Přírodní biotopy
| Kód biotopu | Název biotopu | Kód typu přírodního stanoviště | Název typu přírodního stanoviště | Rozloha | Relativní rozloha (%) | Kvalita biotopu (1-4) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| L7.2 | Vlhké acidofilní doubravy | 9190 | Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních | 4,508 ha | 0,22 | 4 |
| T1.5 | Vlhké pcháčové louky | -- | -- | 104,792 ha | 5,02 | 3,79 |
| R3.2 | Vrchoviště s klečí (Pinus mugo) | 91D0 | Rašelinný les | 21,396 ha | 1,03 | 1 |
| L2.2 | Údolní jasanovo-olšové luhy | 91E0 | Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) | 17,880 ha | 0,86 | 3,34 |
| M1.4 | Říční rákosiny | -- | -- | 98,345 ha | 4,71 | 2,15 |
Seznam druhů z Nálezové databáze ochrany přírody
| Kategorie | Latinský název druhu | Český název druhu |
Kategorie ochrany (Zákon 114/92 Sb.) |
Směrnice o ptácích/ stanovištích |
Červený seznam | Invazivnost (i) | Rok posledního záznamu |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Blanokřídlí | Formica sp. | -- | Ohrožený | -- | -- | -- | 2020 |
| Cévnaté rostliny | Lupinus polyphyllus | lupina mnoholistá | -- | -- | -- | BL2 | 2019 |
| Cévnaté rostliny | Doronicum austriacum | kamzičník rakouský | Ohrožený | -- | -- | -- | 2020 |
| Ryby a mihule | Leuciscus aspius | bolen dravý | -- | HD II, HD V | -- | -- | 2020 |
| Cévnaté rostliny | Elodea canadensis | vodní mor kanadský | -- | -- | -- | WL | 2016 |
| Cévnaté rostliny | Symphoricarpos albus | pámelník bílý | -- | -- | -- | BL2 | 2016 |
| Mechorosty | Sphagnum sp. | -- | -- | HD V | -- | -- | 2016 |
| Mechorosty | Sphagnum riparium | rašeliník pobřežní | -- | HD V | -- | -- | 2014 |
| Mechorosty | Sphagnum girgensohnii | rašeliník Girgensohnův | -- | HD V | -- | -- | 2012 |
| Cévnaté rostliny | Impatiens parviflora | netýkavka malokvětá | -- | -- | -- | GL | 2016 |
| Mechorosty | Sphagnum flexuosum | rašeliník odchylný | -- | HD V | -- | -- | 2014 |
| Mechorosty | Sphagnum fallax | rašeliník křivolistý | -- | HD V | -- | -- | 2014 |
| Mechorosty | Sphagnum angustifolium | rašeliník úzkolistý | -- | HD V | -- | -- | 2017 |
| Cévnaté rostliny | Lycopodium annotinum | plavuň pučivá | Ohrožený | HD V | -- | -- | 2019 |
| Cévnaté rostliny | Dianthus superbus | hvozdík pyšný | Silně ohrožený | -- | -- | -- | 2015 |
Fotografie
Literatura
CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.